Cílem připravovaného projektu je v první řadě zlepšení komunikace s daňovými subjekty, a to cestou minimalizace represivní komunikace. Finanční správa systematicky hledá způsoby, jak zlepšit komunikaci s daňovými subjekty a snaží se proto maximálně využívat nejen předchozích zkušeností států, které mají podobný daňový systém, ale i vědeckých poznatků v oblasti sociální komunikace. Finanční správa věří, že spuštěním projektu získá cenné poznatky pro tvorbu budoucí komunikační strategie.

Podstatou projektu behaviorální analýzy je vytvoření typově odlišných vyrozumění o nezaplacené dani, než tomu bylo doposud. Po získání výsledných dat bude odbornými konzultanty vyhodnoceno, jak jednotlivé subjekty reagovaly na odlišné typy vyrozumění. Finanční správa na základě těchto výsledků provede kroky pro tvorbu budoucí komunikační strategie. Výsledky analýzy budou následně publikovány ve spolupráci s Evropskou unií.

Finanční správa zdůrazňuje i skutečnost, že celý projekt probíhá ve spolupráci se zástupci zahraničních univerzit. Spolupráci s akademickou sférou pokládá finanční správa za průlomovou. „Předpokládáme, že na základě získaných poznatků bude komunikace Finanční správy a daňových subjektů díky tomuto projektu efektivnější, přívětivější a oboustranně výhodnější,“ dodává k projektu generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Obdobné projekty úspěšně proběhly v řadě evropských zemí a ukázaly přínos využití behaviorálního přístupu při placení daní. Behaviorální projekty již provedly finanční správy např. v Německu, Belgii, Polsku a Velké Británii. Podle zkušeností předaných ostatními státy se tímto přístupem zvýšil počet dobrovolných plateb, který vedl ke snížení objemu vymáhaných nedoplatků, zlepšil se komfort daňových subjektů a v konečném důsledku i jejich platební morálka. Potvrzují se tím tak poznatky nositele Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2017 a zakladatele behaviorální ekonomie Američana Richarda H. Thalera, který se dlouhodobě zabývá lidským chováním v oblasti financí a psychologie rozhodování, tedy tzv. behaviorální ekonomií. Jeho výzkum přispěl k lepšímu pochopení chování lidí při řešení ekonomických otázek. A právě díky jeho výzkumu se z behaviorální ekonomie stal jeden z hlavních ekonomických trendů, jak v rámci byznysu, tak veřejné správy.