Generální advokátka Soudního dvora EU Julianne Kokott v Lucemburku vydala 25. 7. 2018 rozhodnutí v zásadní kauze společnosti AREX CZ. Tato kauza může vnést jasno do některých sporů, které souvisí i s medializovanými zajišťovacími příkazy a je klíčová pro další boj s karuselovými podvody na DPH. Stanovisko generální advokátky nelze číst jinak než, že Finanční správa postupovala v souladu s dosavadními rozhodnutími Soudního dvora EU.

Předmětem sporu je určení toho, který článek řetězce má odvádět daň u přeshraničních řetězových obchodů s pohonnými hmotami v rámci EU. Dlouhodobé stanovisko Finanční správy je, že by se mělo toto určení odvíjet od přepravy zboží a odpovědnosti zapojených společností za převážené zboží. Oproti tomu zástupci společnosti AREX a dalších firem tvrdili před českými soudy, že by se měla tato povinnost posuzovat na základě spotřební daně. To však Julianne Kokott nepotvrdila. „Proti takovému spojení navíc svědčí i rozdílná koncepce DPH jakožto daně, k jejímuž uhrazení vzniká povinnost ve všech fázích, a spotřební daně jakožto jednorázové daně,“ uvádí advokátka ve svém stanovisku.

„Finanční správa se řídí platnými právními předpisy a rozhodováním Soudního dvora EU. Stanovisko generální advokátky vítám a věřím, že k němu Soudní dvůr EU přihlédne,“ říká generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. „Jednalo by se o důležitý milník v boji proti daňovým únikům," dodává.

Finanční správa řeší celou řadu podobných sporů, ve kterých existuje i podezření na daňový podvod. Zde lze připomenout medializované kauzy s podvody na pohonných hmotách z let 2008-2011 jako třeba Ecoll Invest. Dle Finanční správy by mělo být nejprve zjišťováno, kdo má vůbec daň odvést a pak teprve zkoumat zda byl spáchán podvod. Velmi častou obrannou taktikou dotčených subjektů je však tvrzení, že by Finanční správa měla nejprve zkoumat podvod, čímž chtějí odvést pozornost od daňové povinnosti z pořízení zboží z EU, která se jich podle jejich vyjádření netýká. Složitost tohoto sporu dokládá i fakt, že ho řeší Soudní dvůr EU.

Při projednávání u Soudního dvora EU se tyto argumenty znovu diskutovaly v rámci ústního projednání. Julianne Kokott je však ve svém stanovisku nereflektuje, z čehož lze nepřímo dovodit, že je logické, aby Finanční správa nejprve zkoumala, kdo měl zaplatit daň a až následně zda se stal podvod. „Ostatně jinak to snad ani být nemůže. Teprve až když je na jisto splněno dle zákona, že má firma povinnost zaplatit DPH z pořízení zboží nebo má právo uplatnit nárok na odpočet daně z tuzemského plnění, může být důvodné zkoumat, zda případné nezaplacení daně není spojeno s podvodem,“ shrnuje generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Rozsudek Soudního dvora EU by mohl padnout do konce letošního roku a bude důležitý pro některé mediálně známé případy se zajišťovacími příkazy. Stanovisko generální advokátky Julianne Kokott při rozhodování soudu může sehrát klíčovou roli.