Mimoto existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detektují ionizující záření, ale sama o sobě nejsou jeho zdrojem. Aby bylo možné využít všech předností moderních přístrojů k diagnostice a léčbě, musí o ně pečovat radiologičtí fyzici, kteří rozumí jak technologiím, tak medicíně. A právě takové už více než 20 let vychovává Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI).

„Jsme jediná univerzita v Česku a na Slovensku, která dnes radiologické fyziky, připravuje. Poptávka po nich je velká a nemocnice i firmy působící v této oblasti se o naše absolventy přetahují,“ říká doc. Tomáš Vrba z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) FJFI. Katedra právě získala novou desetiletou akreditaci na bakalářský studijní program Radiologická technika a na něj navazující magisterský Radiologická fyzika. „S akreditací našich studijních programů je to složitější než u většiny jiných na FJFI, protože spadají jak pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak pod Ministerstvo zdravotnictví ČR. Naše absolventky a absolventi totiž musí být odborně způsobilí vykonávat zdravotnické povolání podle aktuálního znění Zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních,“ doplňuje Tomáš Vrba. Výuku zajišťuje FJFI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a významnými klinickými pracovišti odborníky z praxe. Počty generátorů záření ve zdravotnictví

(zdroj: SÚJB)

Co vše spadá pod radiologickou fyziku

Radiologická fyzika má tři hlavní větve: radiodiagnostiku, radioterapii a nukleární medicínu. Největší medicínskou oblastí využívající ionizující záření je rentgenová diagnostika. Zde se uplatňují různé diagnostické přístroje od rentgenů, přes mamografy až po výpočetní tomografy. Jejím cílem je identifikace tvarových nebo funkčních změn v lidském těle, aby lékaři věděli, co se s pacientem děje. Téměř každý má zkušenost s rentgenem, případně podobným typem zařízení.

O něco méně známé jsou aplikace v radioterapii, jejichž cílem je zpravidla likvidace nemocné tkáně, a to jak u maligních, tak benigních onemocnění. K tomuto účelu jsou využívány nejen lineární a kruhové urychlovače (protonová terapie), radionuklidové ozařovače (Leksellův gama nůž), ale i uzavřené zdroje vkládané do těla pacienta (tzv. brachyterapie).

Poslední oblast radiologické fyziky, nukleární medicína, využívá tzv. radiofarmaka, tedy přípravky obsahující radioaktivní látku. Radiofarmaka se využívají buď s cílem zviditelnit vybrané tkáně pro stanovení diagnózy, nebo zničit nemocné tkáně.

Středoškoláci se mohou na den stát radiologickým fyzikem

Radiologická fyzika je mimořádně zajímavý, avšak veřejnosti, a zejména středoškolákům, poněkud skrytý obor. Aby si ho studentky a studenti středních škol mohli lépe představit, pořádá KDAIZ pravidelně akci Den lékařským fyzikem. Další se uskuteční ve středu 5. června 2019. Účast je zdarma, nicméně studenti se musí předem registrovat online (ZDE), neboť kapacita je omezena a o akci bývá velký zájem.

Zájemci se seznámí s radiačními technologiemi v lékařství, na vlastní kůži si vyzkouší práci radiologického fyzika a na závěr navštíví špičková radiologická pracoviště předních českých nemocnic. „Pro účastníky je Den lékařským fyzikem jedinečná příležitost, jak se s naším oborem důkladně seznámit, a já mám radost, že prakticky z každého takového dne máme hned několik zájemců, kteří následně nastoupí ke studiu,“ uvádí Tereza Hanušová z KDAIZ, která akci v roce 2016 spoluvytvářela a vede ji.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) se orientuje zejména na výzkum a moderní výuku v přírodních vědách fyzikálních a chemických, v matematice, informatice a jejich aplikacích v technických vědách i v inženýrské praxi. Dlouhodobě vykazuje fakulta mimořádně vysoký vědecký výkon, chce být přírodovědným a výzkumným centrem ČVUT a jeho oporou ve snaze zařadit se mezi přední světové technické univerzity.
Dokladem je počet publikací, kterých fakulta v roce 2018 vydala 1841, tedy nejvíc v rámci ČVUT. Podle bodového hodnocení je pak fakulta v rámci univerzity na třetím místě.
Fakulta patří v rámci univerzity k těm menším a také k mladším – byla založena v roce 1955 jako jedna ze součástí československého jaderného programu. I díky ní patří Česká republika v oblasti jaderného výzkumu ke světovým špičkám. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531. – 540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering” je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201. – 250. místě, „Computer Science and Information” na 251. – 300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301. – 350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150. – 200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.