Po uzavření dolu ČSA bude muset elektrárna změnit palivo. Zřejmou a elektrárnou oficiálně potvrzenou volbou je uhlí z dolu Vršany, který stejně jako elektrárna také patří do portfolia miliardáře Pavla Tykače a jeho skupiny Seven Energy. Vršanské uhlí je ovšem méně výhřevné, a proto se jeho spalováním při zachování současného výkonu zvýší i emise toxické rtuti vypouštěné z elektrárny. V současné době pálí vršanské uhlí elektrárna Počerady patřící firmě ČEZ. Ta je přitom vůbec největším zdrojem znečištění rtutí v celé České republice. (2)

Uhlí z dosavadního zdroje, dolu ČSA, má průměrnou výhřevnost 17,5 MJ/kg, uhlí z Vršan pouze 11 MJ/kg. (3) Obsah rtuti v uhlí z obou zdrojů je přitom přibližně stejný (4) Pokud by elektrárna spalovala jen uhlí z ČSA a nahradila ho uhlím z Vršan, zvýšila by se tak při stejném množství vyráběné elektřiny spotřeba uhlí - a s tím i emise rtuti - o 59 procent. V současné době míchá Severní energetická pro potřeby elektrárny Chvaletice směs uhlí z lomů ČSA a Vršany (5) s průměrnou výhřevností 15,6 MJ/kg. (5) Nahrazením uhlí z ČSA v tomto mixu se tedy emise rtuti zvýší o 41 %.

Právě emise rtuti jsou jedním z důvodů, proč elektrárna Chvaletice žádá Krajský úřad Pardubického kraje o výjimku z platných emisních limitů. O plánované změně paliva provozovatel elektrárny v žádosti o výjimku pro období 2021-2029 vůbec nepíše. Hrozí tak, že úřady nevezmou při rozhodování o výjimce změnu paliva a s ní spojené zvýšení emisí v úvahu. Pro rtuť žádá elektrárna o výjimku na emise ve výši 421,33 kilogramu za rok. To je o 257 % více, než by při zachování dosavadního objemu spalin dovolovaly emisní limity platné po roce 2021. Je tedy pravděpodobné, že v této horní hranici provozovatel maskuje zvýšení emisí rtuti po změně paliva. Nárůst lze přitom očekávat i u oxidů síry a dalších škodlivin, u kterých elektrárna plní emisní limity s rezervou.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Když jsme kritizovali snahu elektrárny Chvaletice vyhnout se instalaci nových filtrů, setkali jsme se s názorem, že se v případě udělení výjimky vlastně nic neděje a že životní prostředí se kvůli tomu nezhorší. Opak je pravdou. Nejenže elektrárna nechce emise toxické rtuti snižovat, ona je chce v případě udělení výjimky zvýšit téměř o polovinu. Žádost o výjimku je přitom záměrně napsaná tak, aby úředníci tento podraz neodhalili.”

Laura Haiselová, právnička Frank Bold, říká:
“Změna paliva, se kterou je spojeno zvýšení emisí rtuti skoro o polovinu, je významnou změnou v užívání elektrárny a měla by být sama o sobě podrobena posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. procesu EIA. V žádném případě není možné, aby provozovatel tuto významnou skutečnost zamlčoval v probíhajícím řízení o výjimce z emisních limitů. Krajský úřad nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá k dispozici veškeré informace.”

Jitka Češková, Zastavme elektrárnu Chvaletice, říká:
“Podle dat v integrovaném registru znečišťování byly emise rtuti z chvaletické elektrárny v roce 2016 89 tun, v roce 2017 74 tun. Elektrárna žádá o výjimky na 412 tun. To je nejen daleko přes limit, ale i téměř 5x více než doposud. Elektrárna navíc neplánuje přijmout žádná opatření ke snížení těchto emisí - prostě žádá o 8 let odkladu, to je naprosto nepřijatelné.”

Poznámky:
(1) Útlum těžby a přípravu na uzavření dolu ČSA potvrdil nedávno ředitel Severní energetické Luboš Pavlas v pořadu Špičky byznysu na televizi Seznam (ZDE)
Těžba v lomu ČSA by měla skončit kolem roku 2024 i podle Výroční zprávy Skupiny Severní energetická z roku 2016, str. 3 (ZDE)
(2) ZDE
(3) Informace o výhřevnosti uhlí (ZDE)
Viz také Analýza potřeby dodávek uhlí pro teplárenství, 2015, MPO pro důl ČSA: „V lokalitě se nachází hnědé uhli´ s výhřevností okolo 17,5 MJ/kg. Současná roční těžba se pohybuje kolem 3 mil. tun. Vytěžené uhlí je dodáváno do Úpravny uhlí Komořany k homogenizaci s 1 až 2 mil. tun přikoupeným méně výhřevným uhlím z lomu Vršany a s uhlím z Dolu Centrum. Vyrobená směs s individuálně řešenou výhřevností a s dalšími požadovanými parametry je dodávána do velkých výroben energie - do vlastní elektrárny Chvaletice, do průmyslových a komunálních tepláren.“
(4) Koncentrace rtuti dosahují v uhlí z velkolomu ČSA i z velkolomu Vršany 0,25 - 0,35 mg/kg. Viz prezentaci vedoucího pracovní skupiny TPS LCP na MPO ČR Pavla Frolky, graf na str. 5 (ZDE)
(5) Informace o zásobováním elektrárny Chvaletice směsí uhlí z Vršan a ČSA naleznete ZDE, ZDE, ZDE a ZDE
Viz také Analýza potřeby dodávek uhlí pro teplárenství, 2015, MPO pro důl ČSA: „V lokalitě se nachází hnědé uhlí s výhřevností okolo 17,5 MJ/kg. Současná roční těžba se pohybuje kolem 3 mil. tun. Vytěžené uhlí je dodáváno do Úpravny uhlí Komořany k homogenizaci s 1 až 2 mil. tun přikoupeným méně výhřevným uhlím z lomu Vršany a s uhlím z Dolu Centrum. Vyrobená směs s individuálně řešenou výhřevností a s dalšími požadovanými parametry je dodávána do velkých výroben energie - do vlastní elektrárny Chvaletice, do průmyslových a komunálních tepláren.“