Organizace Greenpeace proto spočítala náklady na zdraví lidí a na životní prostředí související s provozem natolik výrazného znečišťovatele. Podle metodiky používané vědeckým týmem na univerzitě v německém Stuttgartu způsobila elektrárna Chvaletice v roce 2018 externí náklady v celkové výši 1,924 miliardy korun. (2)

Externí náklady neboli externality, jsou dopady na životní prostředí a zdraví, které způsobují znečišťovatelé a které jsou pak nedobrovolně přenášeny na jiné subjekty a životní prostředí. Tyto náklady se neobjevují v účetnictví a znečišťovatelé je nemusí platit.

Nejvíce externalit elektrárny Chvaletice připadá podle provedeného výpočtu na negativní dopady na zdraví (77 %) a na kvalitu ekosystémů (21 %). Škody na zemědělské produkci a na budovách pak představují zbylé jedno procento. Použitá metodika se týká jen škodlivin znečištující ovzduší a nezahrnuje znečištění vypouštěné do vody či externality způsobené změnami klimatu.

Výsledek je víceméně srovnatelný s výstupy studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy z roku 2012. Externality pro elektrárnu Chvaletice na základě emisí z roku 2006 vyšly v této studii zhruba na 2,4 miliardy korun. (3)

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Elektrárna Chvaletice každý rok způsobuje externí náklady ve výši téměř dvě miliardy korun, naprostá většina se přitom týká dopadů na zdraví lidí a na jejich úmrtnost. Přesto provozovatelé elektrárny nechtějí investovat do zlepšení filtrů na zachytávání rtuti a oxidů dusíku a žádají si o výjimku ze zpřísněných emisních limitů, které začnou platit od roku 2021. Ministerstvo životního prostředí by s ohledem na obrovské dopady spalování uhlí na zdraví lidí a ekosystémy by mělo výjimku pro elektrárnu Chvaletice zamítnout.”

Poznámky:
1) ZDE
2) Pro výpočet byl použit on-line kalkulátor externalit, vytvořený a provozovaný na univerzitě v německém Stuttgartu pod názvem ExosenseLE. (ZDE)
Kalkulátor využívá specifické hodnoty pro Českou republiku. Celá kalkulace je založená na hodnotách pro evropskou měnu euro z roku 2010, proto byl výsledek navýšen o celkovou inflaci eura od roku 2010, tj. o 12 %.
Emise prachu byly dle dostupné metodiky rozpočteny na PM10 a PM2.5.
Celý výpočet naleznete ZDE
3) Viz: Melichar, J. – Máca, V. – Ščasný, M.: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice (2012)