Na pozvání Hospodářské komory ČR se uskutečnil kulatý diskusní stůl, jehož tématem byla příprava Metropolitního plánu hlavního města Prahy. Spolu se zástupci Hospodářské komory diskutovali zástupci zpracovatele plánu – IPR, MMR, odborníci, architekti, autorizovaní inženýři, zástupci stavebních firem, podnikatelé a investoři z různých hospodářských sektorů nad zveřejněným návrhem Metropolitního plánu. HK ČR identifikovala několik bodů, které jsou v připravovaném dokumentu nejasné, nebo které vzbuzují obavy. Cílem setkání odborníků se zpracovatelem bylo vyvrácení pochybností a nalezení konsenzu v procesních a odborných tématech.

„Cílem našeho setkání není Metropolitníplán napadat, naší snahou je naopak přispět k vytvoření plánu, který bude kvalitní, všeobecně uznávaný a dlouhodobě platný. Představitelům IPR je nutné vyslovit uznání za to, že celý plán posouvají kupředu a hledají řešení pro odstranění nedostatků současného územního plánu. V určitých konkrétních otázkách však Hospodářská komora považuje za nezbytné návrh dopracovat, odstranit jeho formální nedostatky a precizně připravit proces přijetí opatření obecné povahy, které bude klíčem pro stabilní podnikatelské prostředí v Hlavním městě,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR a současně šéf Hospodářské komory hl.m. Prahy Roman Pommer.

Více než dvouhodinová diskuse byla věcná a konstruktivní, a většina nejasných bodů byla na místě popsána a vysvětlena. Hospodářská komora považuje za důležité potvrzení zachování rozsahu stávajících zastavitelných ploch. „Pro podnikatele je klíčová kontinuita připravovaných projektů, stejně jako pro město samé je zásadní kontinuita běžících infrastrukturních a dalších staveb,“ konstatuje Hana Landová, předsedkyně Sekce pro územní a regionální rozvoj HK ČR, a dodává, že vzhledem k již realizovaným infrastrukturním investicím je důležité rovněž zachování kapacit zastavitelných ploch. „Předvídatelnost a stabilitu územního plánování považujeme za kvality, které ocení jak podnikatelé, tak občané, a v důsledku povedou k ekonomicky udržitelnému rozvoji města,“ doplňuje.

Jak uvedl předseda Gremiální rady IPR, ing. arch. Petr Hlaváček, návrh zachovává rozsah základního členění území na přírodní a rekreační plochy a zastavitelná území. Praha tak i nadále zůstane městem s výrazným podílem zeleně a dalších území, která nejsou určena k zástavbě. „Metropolitní plán umožní naplnění strategického plánu, který byl aktualizován koncem loňského roku,“ ujišťuje Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Podle analýzy IPR prezentované v roce 2015 je z celkových téměř 50 tisíc hektarů, na kterých se Praha rozkládá, více než 30 tisíc využito jako přírodní, rekreační, zemědělská či vodní plocha. Necelých 40 % tedy tvoří zastavěné území. Praha je tak bez nadsázky nejzelenějším městem Evropy. Metropolitní plán tento poměr nijak významně nezmění.

Na obavy Hospodářské komory z konfliktu Metropolitního plánu s PSP a dalšími předpisy, které by fakticky zásadně omezily stavební činnost a rozvoj v Praze reagoval Petr Hlaváček vysvětlením, že tým, který plán připravuje, pracuje s výškovými hladinami tak, aby byl respektován charakter území, Pražské stavební předpisy a v transformačních a rozvojových lokalitách bylo možno prakticky aplikovat požadavky na tvorbu veřejných prostranství, komunikací, zeleně a stavebních bloků. Hospodářskou komoru také zajímal osud v současné době projednáváních či schvalovaných návrhů změn stávajícího územního plánu. Podle ujištění ředitele IPR Ondřeje Boháče budou všechny schválené návrhy zapracovány a zohledněny v připravovaném metropolitním plánu. Rozhodným by přitom měl být rok 2020, tedy před veřejným projednáním plánu, kdy dojde k ukončení pořizování změn Územního plánu až do doby schválení nového. Podle Boháče projednávání změn v řadě případů trvá 10 i více let.

Hospodářská komora apeluje na zjednodušení a zrychlení procesů. V řadě případů jsou změny klíčové pro vybudování základních infrastrukturních staveb jako jsou například napojení na kanalizaci apod. „Praha by měla z pohledu infrastrukturní vybavenosti doběhnout do 21. století, a především najít konsenzus pro určení rozhodujících páteřních komunikací a veřejných ploch“ konstatuje Jaromír Maixner, předseda Sekce pro stavebnictví HK ČR.

IPR zároveň potvrdil předpokládaný harmonogram schvalování Metropolitního plánu, který počítá se schválením návrhu v roce 2022 a jeho platností od roku 2023.

Otevřeným zůstává z pohledu Hospodářské komory téma územních plánů části Prahy. „Zde se Hospodářská komora obává především časového hlediska, proces schválení je stejný jako v případě územního plánu, který v Praze trvá roky. Není nám zcela jasný ani zákonný vztah mezi metropolitním plánem a ÚPČP a obáváme se možných výkladových komplikací. To by v praxi mohlo znamenat významnou komplikaci při řešení revitalizace brownfieldů a zdržení o další dlouhé roky“ vysvětluje Landová. V tom se ostatně Hospodářská komora během kulatého stolu shodla se zástupcem Ministerstva pro místní rozvoj. „Hospodářská komora považuje za přínosnou určitou míru flexibility Metropolitního plánu, které je dosaženo při současné vyšší míře regulace staveb oproti současnému plánu. V nestabilizovaných velkých územích bychom však uvítali nalezení konsenzu o bližším umístění páteřních a metropolitně významných komunikací, veřejných prostor a ploch občanské vybavenosti. Domníváme se, že je to zásadní pro stabilitu a rozvoj území, a také pro srozumitelnost plánu jako takového pro obyvatele Prahy a investory,“ říká Landová.

„V diskusích s IPR chceme pokračovat i nadále, považujme rozvoj Prahy za zásadní pro celou ČR a vážíme si šance být u diskuse o přípravě tak zásadního dokumentu, jakým Metropolitní plán je. Věříme, že IPR se dále zamyslí nad některými podněty ze společného jednání a brzy na ně opět navážeme,“ uzavírá Roman Pommer, viceprezident HK ČR.