Tato opatření však vnímá jako univerzální pro všechny druhy situací. Skutečnost je však taková, že prostředky individuální ochrany i úkryty mají v případě nevojenských situací využití téměř nulové a jejich využití při hrozbě a vzniku vojenského konfliktu (stav ohrožení státu a válečný stav) je velmi diskutabilní a omezené.

Přístup MV-GŘ HZS ČR k zajištění úkolů ochrany obyvatelstva odpovídá strategickým dokumentům schváleným vládou, zejména Bezpečnostní strategii ČR. V těchto nebyla hrozba přímého vojenského konfliktu dosud identifikována. Změnu bezpečnostního prostředí související především s útokem Ruské federace na Ukrajinu je nezbytné do bezpečnostních dokumentů teprve reflektovat. V současné době se v souvislosti s výše uvedeným a také v rámci programového prohlášení vlády bezpečnostní strategie přepracovává, přičemž Ministerstvo zahraničních věcí je hlavním koordinačním článkem ústředních správních úřadů. Je nutno zmínit, že součástí bezpečnostní strategie jako celku je i obranná strategie. Pro efektivní nastavení opatření ochrany obyvatelstva je nezbytné znát a jasně definovat proti jakým konkrétním hrozbám musíme obyvatelstvo chránit (konvenční války, raketové útoky, užití zbraní hromadného ničení apod.) a specifikovat jejich dopady na území a podle toho následně navrhnout úpravy příslušných opatření. Ve vazbě na zkušenosti mimo jiné z pandemie COVID-19, tornáda na Moravě, agrese Ruska na Ukrajině a dalších událostí jsou také připravovány novelizace jednotlivých právních předpisů v rámci tzv. krizové legislativy. V návaznosti na tyto strategické dokumenty a další informace od příslušných resortů (MV, MO, MZV, zpravodajských služeb a dalších), které blíže definují, jakému vnějšímu ohrožení může Česká republika čelit, odpovídá i přístup k ochraně obyvatelstva při vojenském ohrožení, a to zejména v oblasti zajištění finančních prostředků.

Zároveň je aktivně budován systém pro výměnu a analýzu dat během krizových situací, připravují se k realizaci konkrétní projekty v oblasti informování obyvatelstva (modernizace systému varování a vyrozumění, informační SMS) i v oblasti výchovy občanů k ochraně za mimořádných událostí, např. formou tzv. Center/Městeček bezpečí v jednotlivých krajích.

Pro názornost složitosti hodnocené problematiky lze uvést odhadované náklady na zlepšení současného stavu, který zpráva NKÚ zavádějícím způsobem nazývá zásadními nedostatky. Kompletní obměna a modernizace systému varování vyžaduje částku téměř 3 mld. Kč, nákup a uskladnění prostředků individuální ochrany by stálo přes 5,5 mld. Kč. Výstavba úkrytů pro všechny občany ČR by vyžadovaly investice v řádech stovek miliard Kč.

S ohledem na limity státního rozpočtu a s vědomím efektivního nakládání s finančními prostředky se MV dlouhodobě soustřeďuje na zajištění informovanosti a ochrany obyvatelstva při řešení mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru. Nastavený systém byl opakovaně úspěšně prověřen při řešení následků tornáda, železničních nehod, úniků nebezpečných látek i Ukrajinské krize.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své tiskové zprávě chybně a tendenčně vykládá fakta vytržená z kontextu. Jako příklad je možné uvést, že v rozporu s tvrzením NKÚ lze v současné době zajistit ukrytí pro cca 670.000 osob, tj. 6,3% obyvatel ČR. Se započítáním kapacit vyřazených úkrytů je celková teoretická kapacita ukrytí cca 13% obyvatel. Systém varování a vyrozumění pokrývá svým signálem přes 85% obyvatel (povinnost je dána obcím nad 500 obyvatel). Systém ochrany obyvatelstva České republiky je v rámci EU považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených, a to bez ohledu na cílené vytržení a srovnání problematiky jiného státu s ČR (např. ukrytí ve Finsku), neboť systém je potřeba vždy hodnotit jako celek vzhledem k předpokládaným hrozbám.

Dále jsou uvedeny podrobnosti k jednotlivým problematikám.

1. Legislativní změny

Potřeba legislativních změn byla zakotvena v příslušných koncepcích ochrany obyvatelstva a na jejich přípravě intenzivně pracovaly meziresortní pracovní skupiny. Současné programové prohlášení vlády, zakotvilo požadavek provést revizi krizové legislativy do konce roku 2023. V souladu s tímto je v Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 stanoven úkol předložit novelu krizového zákona vládě do konce tohoto roku. Souběžně je připravován i nový zákon týkající se ochrany kritické infrastruktury a také novela zákona o integrovaném záchranném systému, včetně nezbytné úpravy souvisejících prováděcích právních předpisů.

Návrh novely zákona o krizovém řízení je připraven k odborné diskusi. K jeho projednání byla zřízena pracovní skupina zahrnující zástupce dotčených ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv.

Hlavní navrhované změny v krizovém zákoně:

• úprava krizových opatření, dílčí úpravy v kompetencích orgánů krizového řízení na všech úrovních,
• plánovací dokumentace (hlavní změnou je zakotvení existence Krizového plánu České republiky a dále sblížení havarijní a krizové dokumentace),
• úprava požadavků na informační systémy krizového řízení,
• promítnutí požadavků evropské směrnice CER na ochranu kritické infrastruktury (předpokládá se vznik samostatného zákona k řešení problematiky kritické infrastruktury, a tudíž její vyjmutí z krizového zákona).

Hlavní navrhované změny v zákoně o IZS:

• definování ochrany obyvatelstva tak, aby lépe vyhovovala současnému pojetí ochrany obyvatelstva, které vychází z koncepcí ochrany obyvatelstva i z Ženevských úmluv,
• úprava zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona hlavně v oblasti požadavků ochrany obyvatelstva v územně plánovací dokumentaci,
• v návaznosti na úpravu tohoto zákona v současné době probíhají činnosti k aktualizaci vyhlášky č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,
• úprava působnosti složek IZS s cílem odstranění možných výkladových nejasností.

2. Stálé úkryty

V ČR, stejně jako v naprosté většině jiných států, není a ani dříve nebylo zajištěno ukrytí pro většinu populace (vyjma Švýcarska, Finska a částečně Švédska, kde je obligatorní povinností u staveb tyto úkryty budovat). Dokonce ani v případě probíhající agrese na Ukrajině není těchto staveb využíváno ve značném rozsahu k ukrytí (např. v počátcích války v březnu roku 2022 byl úkrytový fond Kyjevského metra využíván cca pouze z 15 %). Jedinou výjimku tvoří skandinávské státy a Švýcarsko, kde je úkrytový fond rozvíjen dlouhodobě a kontinuálně (od druhé světové války) a na jeho rozvoji se finančně podílí i nestátní sektor.

Stálé, tlakově odolné úkryty byly navrženy zejména k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení za války (a to ještě v případě včasného varování a použití zbraní vyvíjených na konci druhé světové války a v padesátých letech). Tyto úkryty zpravidla nelze využít při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru z důvodu jejich nerovnoměrného rozmístění a doby potřebné k jejich zpohotovení, která může být až týdny či déle.

V současné době se na území České republiky nachází 1.655 stálých úkrytů s kapacitou pro 337.975 osob. Ochranný systém metra disponuje teoretickou kapacitou ukrytí 332.000 osob, Strahovský tunel pro dalších 15.000 osob. Celkem lze v současné době zajistit ukrytí pro cca 670.000 osob, tj. 6,3% obyvatel ČR. Se započítáním kapacit vyřazených úkrytů, jejichž stav není nijak evidován, je celková teoretická kapacita ukrytí cca 13% obyvatel.

Primárně se v ČR pro potřeby ukrytí při řešení mimořádných událostí využívá ochranných vlastností budov, stálé úkryty jsou v těchto případech (povodně, úniky nebezpečných látek apod.) nevhodné až nebezpečné.

3. Improvizované úkryty

Při realizaci tzv. improvizovaných úkrytů se počítá s využitím stávajících staveb např. podzemních prostor budov (podzemní garáže nákupních center, obytných domů, tunelové stavby, atd.). Tímto dochází k zásadnímu nárůstu kapacit ukrytí obyvatelstva. Při využití těchto improvizovaných úkrytů je nezbytné vyhodnotit ochranné vlastnosti ve vazbě na předpokládané ohrožení viz např. konvenční zbraně, chemické zbraně apod.

Vyřazené úkryty HZS ČR stále eviduje, aby je bylo možno v případě potřeby využít jako i jako improvizované úkryty.

4. Prostředky individuální ochrany

Aktuální stav PIO

Systém ochrany obyvatelstva se v uplynulém desetiletí připravoval zejména na řešení mimořádných událostí a nevojenských krizových situací, u kterých se principiálně neuvažovalo o využití prostředků individuální ochrany (PIO). Obdobně jako v případě ukrytí se pro nevojenská ohrožení využívá primárně improvizovaných prostředků (tedy dostupných materiálů vhodných k ochraně dýchacích cest a povrchu těla, které má jedinec k dispozici). PIO se zajišťují pro určené skupiny obyvatel (viz vyhláška 380/2002 Sb.) a to pouze při stavu ohrožení státu a válečném stavu. Nicméně s ohledem na využitelnost těchto prostředků a finanční nákladnost jejich pořizování a udržování nepokrývají současně skladované PIO po kvantitativní stránce požadovanou potřebu. Náklady na případné pořízení a skladování požadovaného počtu PIO by převýšily částku 5,5 mld. Kč.

Zajištění prostředků individuální ochrany určeným skupinám obyvatel je řešeno v § 17 odst. 2, 3 a 4 písm. c) vyhlášky 380/2002 Sb., a to pouze při stavu ohrožení státu a válečném stavu. Skladované prostředky individuální ochrany v současnosti po kvantitativní stránce již nepokrývají požadovanou potřebu, zejména pro nejmenší děti a v počtu filtrů. Nové prostředky individuální ochrany nakupovány nejsou a Ministerstvo vnitra, resp. MV-GŘ HZS ČR dosud nežádalo o finanční prostředky na jejich nákup, a to z důvodu nehospodárnosti a neefektivního využití těchto prostředků.

V souladu s vyhláškou 380/2002 Sb. se při stavu ohrožení státu a válečném stavu se provádí výdej prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob

• dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku,
• dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let,
• dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let,
• ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních,
• ochranné masky pro doprovod osob uvedených v písmenech a) až d).

Následující grafy uvádí počty skladovaných prostředků individuální ochrany, počty osob v jednotlivých kategoriích a procento zabezpečení těchto kategorií skladovanými prostředky individuální ochrany.

Vzhledem ke stáří ochranných masek, probíhá jejich pravidelné ověření a nevyhovující masky jsou vyřazovány.

Díky pravidelně prováděným revizím jsou kromě prostředků individuální ochrany postupně vyřazovány i filtry, které jsou jejich nezbytnou součástí. Z následujícího grafu plyne, že počty filtrů jsou velmi omezené.

Filtry MOF-2 a MOF-4 jsou použitelné pro dětské kazajky, dětské ochranné masky a ochranné masky CM-3, CM-4 a CM-5. Filtry MOF-6 jsou použitelné pro ochranné masky CM-4, CM-5 a CM-6. Filtr P3R je částicový filtr určený jako ochrana pro zdraví škodlivé prachové pevné a tekuté částice, aerosoly, toxické výpary, biologické a radioaktivní pevné a kapalné aerosoly, prach, bakterie a viry.

Stejně jako v případě ukrytí je nezbytné vydefinovat požadavky na ochranné prostředky individuální ochrany a zajistit jejich obměnu. Nově pořizované prostředky by měly reagovat na současný vývoj technologií a univerzálnost použití.

Funkční vzorky, které byly vyvinuty v rámci jednotlivých projektů jsou připraveny pro jejich nasazení do výroby. Cílem projektů nebylo zajištění sériové výroby a nasazení těchto prostředků v rámci bezpečnostního systému. Pro jejich zařazení do výroby je rozhodným momentem vývoj bezpečnostní situace předpokládající jejich masové nasazení.

5. Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV)

HZS ČR aktuálně provozuje dvě rádiové sítě – Analogovou rádiovou síť Hasičského záchranného sboru ČR a rádiovou síť pro potřeby zabezpečení JSVV. Z důvodu požadavku na vyšší úroveň zabezpečení a spolehlivosti je nutno modernizovat, resp. vybudovat novou síť pro provoz JSVV.

Moderní rádiová síť umožní účelné využívání limitovaného kmitočtového spektra a odstraní narůstající provozní náklady stávajících sítí. V případě řešení prostřednictvím technologicky jednotné sítě by tato sloužila současně jak pro provoz systému JSVV, tak pro potřeby přenosu dat např. z měřících sond radiace nebo detekce přítomnosti nebezpečných látek v ovzduší, případně dalších monitorovacích sítí. Síť musí umožnit obousměrnou komunikaci mezi koncovými prvky JSVV a zadávacími místy

Systém informování obyvatel pomocí SMS (tzv. reversní 112) je plně funkční pro všechny tři operátory. V testovacím provozu byl tento systém použit k informování obyvatel při uzavření obcí na Olomoucku z důvodů šíření koronavirové nákazy. V ostrém provozu byl tento systém naposledy použit 20.12.2022 na Ostravsku při uzavření silnice I/11 v úseku Malé Heraltice – Milotice nad Opavou z důvodu intenzívní tvorby sněhových závějí (ZDE). Mobilní aplikace je dalším z připravovaných komunikačních kanálů pro sdělení varovné a tísňové informace.

Kalkulace nahrazení koncových prvků - rotačních sirén sirénami elektronickými

Rotační sirény jsou stále funkční a jejich plošná výměna by byla účelná, nicméně je to otázkou ekonomickou. Probíhá postupná obměna, kdy nefunkční kusy jsou nahrazovány moderními. Prioritní je obměna sirén v zónách havarijního plánování a v záplavových zónách. Zde je nutno zmínit, že bez nové robustní infrastruktury JSVV je obměna rotačních sirém pouze polovičaté řešení.

Pozn.: průměrná cena elektronické sirény s nezbytným přísl. dle aktuálního stavu trhu: 350 000 Kč

6. Vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí

Konstatování, že lidé nejsou dostatečně informování, je subjektivní a nepodložené. Objektivní skutečnost a zkušenost s řešením rozsáhlých MU a KS toto rozhodně nepotvrzuje.

1. Dotazníkové šetření provedené NKÚ bylo zaměřeno pouze na jeden segment obyvatelstva, konkrétně na studenty středních škol. Z tohoto vzorku není možné konstatovat závěry pro celou populaci.
2. Otázky, na které studenti v dotazníkovém šetření odpovídali, byly kladeny tendenčně a v mnoha případech neodborně (HZS ČR vždy při zpracování dotazníků v rámci školství spolupracuje s Českou školní inspekcí).
3. Výsledky, které NKÚ zjistilo z dotazníkového šetření, nevypovídají o práci MV, ale jsou odrazem začlenění problematiky do výuky, která spadá do gesce MŠMT. Respektive prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů do kompetence jednotlivých škol (zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
4. Dotaci 6 hodin ročně na výuku OČMU stanovil Pokyn MŠMT č. 12 050/03-22 k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů (ze dne 4. března 2003), který pozbyl platnosti přijetím zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, kdy seoblast ochrany člověka za mimořádných událostí se stala součástí rámcových vzdělávacích programů pro základní, gymnaziální a střední odborné vzdělávání. Principem bylo, že daná problematika prostupovala celým procesem uvedeného vzdělávání. Od 1. 9. 2007 podle něj začaly vyučovat všechny základní školy v České republice v 1. a 6. ročnících. Úroveň vzdělávání však nesouvisí s činností MV, ale spadá do kompetence MŠMT.

Současný stav

MV se dlouhodobě zaměřuje na podporu výuky tématiky „Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí“ (OČMU) v mateřských, základních a středních školách. K důležitým aktivitám, kterými se HZS ČR snaží podpořit edukaci žáků v dané oblasti, patří:

• tvorba učebnic, příruček a materiálů pro výuku v tištěné i elektronické podobě
• pomoc s přípravou praktických cvičení nebo projektových dní ve škole
• besedy pro žáky, studenty (včetně studentů pedagogických fakult)
• exkurze školních kolektivů na stanicích hasičských záchranných sborů krajů
• akreditované kurzy pro učitele základních a odborných škol

Jak se vyvíjí formy efektivního všeobecného vzdělávání, je nutné tomu přizpůsobit i vzdělávání v oblasti bezpečnosti. V posledních letech je možné zaznamenat trend výuky v oblasti bezpečnosti formou hry a interakce s prostředím. Postupně jsou budována centra, která umožňují vzdělávání na základě reálných prožitků – například simulace rizik v obydlí, poskytování první pomoci, prevence kriminality. Tento trend potvrzuje i Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030 (usnesení vlády č. 560 ze dne 21. června 2021), kdy se předpokládá rozšíření projektu Svět záchranářů - centra zdraví a bezpečí i do dalších krajů na území České republiky.

Realizace webového portálu určeného výhradně pro komunikaci s občany, jakožto další komunikační kanál, je provázána s mobilní aplikací a tato bude v souladu s přijatou koncepcí realizována.

Informace pro obyvatelstvo jsou zveřejňovány prostřednictvím webových stránek hzscr.cz a stránek jednotlivých HZS krajů, krajských úřadů a jednotlivých obcí, kterým je tento úkol uložen z. 239/2000 Sb. Dále jsou tyto informace, které často vznikají ve spolupráci s dalšími subjekty např. Krizovým informačním týmem MV apod., publikovány na sociální sítě odkud je dle našich dosavadních zkušeností z již proběhlých mimořádných událostí velkého rozsahu bez prodlení v reálném čase přebírá většina českých médií. Současně jsou pro obyvatele zpracovány různé informační materiály, které má obyvatelstvo k dispozici na preventivně výchovných akcích HZS ČR. Národní informační portál krizového řízení, který bude spuštěn do provozu na konci tohoto roku, bude mít významnou část svého obsahu věnovanou poskytování informací v oblasti preventivně výchovné činnosti.

HZS ČR má připraven systém poskytování informací veřejnosti s využitím audiovizuálních děl v modulárním IS, který je schopen vyrábět v internetové i televizní kvalitně, a to vždy v rozsahu odpovídající dané mimořádné události. Příkladem je Virtuální asistenční centrum pomoci (ZDE), které hrálo významnou roli při řešení pandemie a s jehož využitím se počítá i nadále.

Je preferována komunikace urgentní a cílená se záměrem snížit míru obav obyvatelstva. Při řešení mimořádných událostí je připravena ve spolupráci s médii možnost využití přenosů přímo z místa události, které jsou doplňovány tísňovými informacemi. Příkladem je poskytování informací o požáru v NP Hřensko široké veřejnosti.

Závěr

Nejvyšší kontrolní úřad vydal tiskovou zprávu, ve které shrnul závěry z kontroly provedené na ministerstvu vnitra v roce 2022. Jednalo se kontrolní akci č. 22 zaměřenou na peněžní prostředky státního rozpočtu určené v letech 2015 až 2021 na přípravu a zajištění systému ochrany obyvatelstva, který zahrnuje zejména varování, evakuaci ukrytí a nouzové přežití obyvatel.

Závěry, které jsou v tiskové zprávě uvedeny, vyvolávají mylný dojem, že stav systému ochrany obyvatelstva, a tedy schopnosti České republiky zajistit svým občanům dostatečné množství informací a poskytnout jim v případě mimořádné události nebo krizové situace adekvátní ochranu, je nepřipraven.

Systém ochrany obyvatelstva je dlouhodobě budován na základě analytických informací ohledně hrozeb konkrétních událostí. Válečný konflikt, na který je možné sledované prostředky použit, však nebyl do současné doby v žádném strategickém dokumentu na úrovni státu identifikován, situace se změnila po agresi Ruska na Ukrajině, čemuž odpovídá tvorba nové bezpečnostní strategie. Pozornost v minulosti byla věnována zejména takovým opatřením, která mohou být využita při mimořádných událostech nevojenského charakteru či ohrožení, a jež se ukázaly jako kruciální při zvládání takovýchto krizí.

Systém ochrany obyvatelstva představuje průřez činnostmi všech orgánů veřejné správy, soukromých subjektů a občanů. Ministerstvo vnitra je určen jako koordinátor tohoto systému. Přičemž není a ani nemůže být jediným prvkem, který pořizuje, obměňuje nebo skladuje jednotlivé komodity. Množství a typ konkrétních prostředků se odvíjí od konkrétních hrozeb a pravděpodobnosti jejího vzniku. Každý systém může být připraven pouze tak, jak je věnována pozornost jeho jednotlivým částem. Od devadesátých let minulého století je maximální pozornost věnována zejména mimořádným a krizovým událostem, se kterými se občané ČR mohou setkat nejčastěji. Žádná vláda v minulosti neoznačila válečné ohrožení ČR jako potenciálně možné a tudíž nebyly věnovány do této oblasti finanční prostředky na přípravu proti možnému ohrožení. Jako příklad je možné uvést rozpočtové škrty v letech 2009 a 2010. V této době se dostal Hasičský záchranný sbor a ostatně celý bezpečnostní systém až na samotné finanční dno, které umožňovalo pouze zajištění nezbytných činností. Trvalo více než dekádu než se podařilo situaci napravit, ale i tak zůstal výrazný vnitřní dluh pro zajišťování základních činností.

Zkušenosti z proběhlých událostí a také závěry z aktuálně probíhajících odborných debat vedou k výraznému urychlení v realizaci jednotlivých úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Řada vytýkaných zjištění je tak v dnešní době již minulostí. Aktuálně je zpracovávána nová Bezpečnostní strategie, Obranná strategie, probíhá novela krizové legislativy a aktualizují se plánovací dokumenty.

S ohledem na probíhající válečný konflikt na Ukrajině a náladu ve společnosti považujeme vydání tiskové zprávy takovéhoto obsahu, který neodpovídá aktuálnímu stavu řešené problematiky, za tendenční a velmi nebezpečný. Nejvyšší kontrolní úřad extenzivním způsobem aplikoval své kompetence a prostřednictvím hodnocení použití peněžních prostředků státního rozpočtu velmi necitlivě popisuje jednu ze strategických částí bezpečnostního systému. Tímto velmi úzkým pohledem pak zbytečně nahlodává důvěru občanů ve stát. Na tomto místě je potřeba konstatovat, že bezpečnostní systém České republiky, respektive jeho část věnující se ochraně obyvatelstva představuje robustní a v praxi mnohokrát prověřený systém, který byl schopen reagovat na všechny dosud proběhlé mimořádné události a krizové situace.