Na potřebnost těchto změn ale ukazují také zkušenosti ze zahraničí a poznatky o dopadech změny klimatu v podobě zvyšující se pravděpodobnosti vzniku, a hlavně nekontrolovatelného šíření velkých lesních požárů na území Evropy. Stále vyšší riziko přírodních požárů se samozřejmě týká i České republiky, kde do nedávna požární prevence v lesích nebyla ve středu zájmu.

„Že je připravenost ČR na rozsáhlé lesní požáry třeba zlepšit jsme věděli ihned po požáru v Českém Švýcarsku. Na nutnost změn poukazuje i obsáhlá závěrečná zpráva o požáru a usnesla se tak vzápětí i Bezpečnostní rada státu. Za Hasičský záchranný sbor ČR jsme si z těch získaných poznatků vyvodili dvojí: Jednak potřebu co nejrychleji po vzniku požáru nasadit neprodleně maximální množství sil a prostředků, které mohou působit nejen na obvod, ale také na plochu požáru. A jednak jsme stanovili klíčové body, na které je třeba se zaměřit v prevenci. Jsou to přístupové komunikace pro hasiče, zajištění dostatku vodních zdrojů pro hašení, včasná identifikace požáru, a především rozdělení lesních celků protipožárními předěly, které mohou omezit šíření požáru a zabránit vzniku “MegaFire“ který již není možné efektivně hasit“ říká generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Obojí přitom úzce souvisí s potřebou požár zvládnout ideálně v samém počátku, aby pokud možno nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření, a hlavně k následnému ohrožení životů, zdraví a majetku lidí.

Změny v přístupu k hašení, nové letecké prostředky a vybavení

Letecké hašení 2024–2028

Letecké hašení v rizikové sezóně proto kromě vrtulníků Bell 412 s bambi vaky o objemu 900 l, které má ve správě Letecká služba Policie ČR, zajišťují od loňského roku v rizikové sezóně také dva vrtulníky Black Hawk soukromého provozovatele s bambi vaky o objemu 3450 l. Zasahovat u leteckého hašení i záchranných prací budou i v následujících třech letech, vždy po dobu tří měsíců, od 15. června do 15. září.

Financovány jsou ze 75 procent z grantu Evropské unie, zbytek nákladů jde za Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem vnitra ČR. Vrtulníky Black Hawk se hasičům již značně osvědčily v rámci zásahů nejen na území České republiky, ale také při mezinárodním nasazení. Oba stroje je totiž možné vyslat na pomoc do zahraničí v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie, což už se letos podařilo dvakrát; vrtulník Black Hawk zasahoval při požárech v Bulharsku i v Severní Makedonii.

Budoucí základna pro letecké hašení

„V budoucnosti by se Česká republika měla stát centrem leteckého hašení ve střední Evropě. To znamená, že by na území České republiky mělo být šest velkých vrtulníků pro hašení lesních požárů, které budou provozované Leteckou službou Policie ČR, a primární dislokací by měla být Praha, Brno a Ostrava,“ říká generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Tři vrtulníky by měly být plně hrazené Evropskou unií, přičemž Česká republika již obdržela finanční prostředky na nákup prvního z nich. Zbylé tři vrtulníky by měly být pořízené z národních zdrojů.

Snahu České republiky zajistit efektivní prostředky leteckého hašení ocenili i zahraniční experti na zvládání lesních požárů, kteří připravenost ČR na přírodní požáry v březnu roku 2024 zkoumali v rámci několikadenní poradní mise Mechanismu civilní ochrany Unie. Informace o ní a závěrečnou zprávu najdete ZDE na webových stránkách HZS ČR. „Šest vrtulníků se může zdát mnoho, ale není to tak. Například ve Španělsku je situace taková, že jen v okolí Madridu mají momentálně vrtulníků osmnáct,“ říká generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Využití strojů bude multifunkční. Hasiči by díky nim mohli podnikat i takzvané výsadky, kdy by vrtulník dopravil hasiče i s menšími nádržemi na jinak nedostupné místo. Kromě leteckého hašení budou navíc využívány také Policií ČR a k dalším činnostem v rámci integrovaného záchranného systému.

Pozemní hašení a podpora

Po požáru v Českém Švýcarsku Hasičský záchranný sbor ČR do výbavy pořídí hned několik druhů techniky a věcně technických prostředků vhodných k hašení lesních požárů, které dříve chyběly nebo jich nebyl dostatek. Jedná se například hadice o menším průměru a menší dopravní prostředky – čtyřkolky a šestikolky. Disponovat by touto technikou měly v budoucnu všechny HZS krajů.

Dalším důležitým vybavením, kterým dnes již každý HZS kraje disponuje, jsou mobilní velkokapacitní nádrže FireFlex. Konkrétně se jedná o mobilní retenční nádrže o objemu 54 tisíc nebo 34 tisíc litrů, které mohou na místě zásahu sloužit jak pro plnění bambi vaku pro letecké hašení, tak i jako zásobníky hasiva na špatně dostupných místech.

Změny v oblasti prevence a zákonů

Požár Národního parku České Švýcarsko vedl také ke vzniku novely zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Její hlavní principy byly konzultovány nejen v rámci pracovní skupiny ustanovené Bezpečnostní radou státu, ale také v rámci výše zmíněné evropské poradní mise expertů na lesní požáry.

Novela zákona o požární ochraně je rozdělena na dvě části. Ta první, takzvaná „malá“ novela, se soustředí primárně na lesy zvláštního užití; především národní parky. Druhá, „velká“ novela, by v budoucnu měla řešit požární prevenci také v dalších lesích.

Ke komplexnímu hodnocení požárního rizika v lesích a stanovení opatření vůči všem vlastníkům lesa využíváme v přípravě novel společného evropského přístupu v rámci projektu TSI DG Reform „Capacity Building in Croatia, the Czech Republic, Saxony (Germany) and Slovenia for Wildfire Prevention and Risk Assessment“.

„Malá“ novela zákona o požární ochraně

Čtyři zásadní body, které MV – GŘ HZS ČR navrhuje v rámci novely, hasiči od samého začátku prezentují jako klíčové a vycházejí ze zkušeností načerpaných právě v Českém Švýcarsku a v zahraničí. Jde hlavně o to, aby hasiči měli zajištěné přístupové komunikace a aby o nich předem věděli, o zajištění dostatku zdrojů hasební vody, aby bylo možné požár identifikovat včas, a o protipožární předěly, které omezují šíření požáru.

Valná většina opatření, která MV-GŘ HZS ČR navrhuje, cílí na lesy, v nichž hrozí větší požární nebezpečí, tedy lesy národních parků, národních přírodních rezervací a chráněných krajinných oblastí. Ty jsou z hlediska požárů specifické a rizikové mimo jiné vzhledem k tzv. bezzásahovým zónám, kde se nachází velké množství suchého, odumřelého dřeva. Požáry v takovýchto lesích mohou totiž snadno dosáhnout větší vydatnosti než ty v lesích, kde se hospodaří, což se koneckonců prokázalo právě i v Českém Švýcarsku.

Vlastníků všech lesů se týká pouze jediná část návrhu – vlastníci by měli zajistit, aby stávající komunikace, které již mají parametry vhodné pro průjezd hasičských vozů, byly průběžně udržovány tak, aby je hasiči mohli v případě potřeby využít.

Přístupové komunikace pro hasiče

Návrh novely po vlastnících lesů rozhodně nepožaduje zpřístupnění lesních cest s nedostatečným zpevněním a jiných komunikací nevhodných pro vjezd požární techniky, natož dokonce budování lesních cest zcela nových. Pouze překvalifikuje již stávající, dostatečně široké a pevné lesní cesty v souvislém lesním porostu o celkové výměře vyšší než 50 hektarů (tj. lesní cesty nebo jiné komunikace o šířce nejméně 3 m a únosnosti nejméně 80 kN na jednu nápravu vozidla) na „cestu určenou pro vjezd požární techniky a vedení požárního zásahu“.

Drobnější výdaje na údržbu a zachování průjezdního profilu určené lesní cesty by přinesly mnohem větší bezpečnost a ochranu majetku nejen přímo majitelů lesů, ale také obcí a občanů v jejich okolí. „Zajištění přístupu hasičské techniky je zcela zásadní – jestliže máme účinně zasáhnout, musíme se přece především na místo dostat,“ vysvětlil generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.

Zajištění dostatku vodních zdrojů pro hašení

Dostupnost hasební vody je jedním z faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují rychlost a efektivitu zásahu. Platí to jak pro pozemní týmy hasičů, tak pro letecké hašení. Z pohledu hasičů lze za vhodný zdroj požární vody považovat zdroje o minimálním objemu 50 m3 nebo vydatností 10 l.s-1 uzpůsobené pro odběr vody požární technikou a přístupné po určené lesní cestě. Tedy například i umělé nádrže na zasněžování. Vzdálené by od sebe vhodné zdroje hasební vody ideálně neměly být více než 3 km (v odůvodněných případech ovšem mohou být až 5 km). Protipožární předěly Požární předěly jsou nedílnou součástí požární ochrany. Pomáhají zajistit, že pokud už se požár rozšíří, zvládnou jej hasiči udržet v mezích úseku ohraničeného právě požárními předěly. Navrhují proto, aby výměra souvislého lesního porostu dosahovala maximálně 250 ha, a aby jím také byly od souvislého lesního porostu odděleny stavby.

Včasná detekce a dokumentace

Včasná detekce požáru pochopitelně úzce souvisí s potřebou zvládnout jej zlikvidovat v samém počátku, dokud nehrozí jeho nekontrolované šíření. Satelitní snímky například ukázaly, že požár v Českém Švýcarsku vznikl již večer předtím, než byli přivoláni hasiči.

Do návrhu novely hasiči proto zanesli pro vlastníky rizikových lesů povinnost v období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru lesní porost monitorovat, a také zpracovávat a aktualizovat takzvanou dokumentaci zdolávání lesních požárů. V ní si hasiči v případě požáru budou moci rychle vyhledat veškeré informace o území a rizicích, základní koncept účinného zásahu, a také mapy terénu s vyznačenými zdroji vody a přístupovými komunikacemi.

Návrh novely v září 2024 čeká další kolo připomínek. „Jednou z nejdůležitějších součástí práce Hasičského záchranného sboru ČR je hašení požárů a dělat maximum pro to, abychom jim zabránili. Návrh, který předkládáme, je za nás z hlediska požární bezpečnosti optimální. Přesto jsme připravení o možnostech realizace navrhovaných řešení diskutovat,“ uzavřel generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.