„Chování zvířat a techniky je nevyzpytatelné, což se potvrdilo i v tomto případě. Dvojitý mechanismus umožňující odepnutí telemetrického obojku byl instalován kvůli bezpečnosti zvířete. Medvědice musela tuto část zařízení systematicky ničit, až se obojek odepnul. Není vyloučeno, že k významnému poškození mohlo dojít i během medvědí říje nebo v souboji. Sledování bylo naplánované na dva roky, bohužel však máme k dispozici data jenom z pěti měsíců,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj však navzdory krátkému času vědci a ochranáři získali hodnotné údaje, které jsou využitelné pro aplikaci opatření a řešení konfliktu lidí a velkých šelem tam, kam se po dlouhé době postupně vracejí. „Tato mladá medvědice je výjimečná z několika hledisek. Přináší nejen nové poznatky o prostorové aktivitě medvědů v Karpatech, ale také poukazuje na nedostatky, které v soužití s velkými šelmami potřebujeme nutně řešit,“ dodal.

Vědci data z obojku v letních měsících v terénu zpětně ověřovali. Díky tomu ví, že převážnou část tohoto období trávila Ema vyhledáváním rostlinné potravy, kterou představovaly dozrávající maliny a ostružiny v zarůstajících plochách po dřívějších těžbách dřeva. „Medvědice během posledních tří měsíců sledování způsobila dvě škody na nezabezpečených včelích úlech na slovenské i moravské straně pohoří. Po ztrátě signálu z obojku, jsme vyrazili do terénu a ověřovali poslední místa jejího pohybu. Díky spolupráci se zaměstnanci Správy CHKO Beskydy, se nám však pomocí speciálního přijímače podařilo za několik dní obojek v terénu dohledat. V intenzivním monitoringu Emy, ale i dalších medvědů budeme i nadále pokračovat. Uvítáme, když nás o výskytu medvědů, ale i dalších velkých šelem bude informovat také veřejnost. Pozorování je možné zasílat na stopy@selmy.cz nebo na beskydy@nature.cz,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc

"Medvědi jsou chytré a obratné šelmy. Případy ztrát telemetrických obojků jsou velmi časté při monitoringu medvědů. Je těžké předvídat a předem ovlivnit tyto situace”, říká Tomasz Zwijacz-Kozica, expert na telemetrii medvědů z polského Tatranského národního parku, který zapůjčil obojek pro medvědici Emu.

Podle zoologů je každý jedinec unikátní a medvědice Ema je toho důkazem. „Díky jejímu telemetrickému sledování jsme se mohli přesvědčit, že zprvu málo plachá medvědice změnila vzorce chování a lidem se začala postupně spíše vyhýbat. Zjištěné poznatky využijeme v připravovaném plánu péče o medvěda hnědého, který by měl přinést návrhy řešení různých situací při soužití s těmito kriticky ohroženými šelmami. Správa CHKO Beskydy už nyní komunikuje s chovateli hospodářských zvířat i včel, jak si lépe zabezpečovat svá chovatelská zařízení a kde získat finanční podporu. Jak nám ukázala nejen medvědice Ema, ale i další medvědi, kteří se v poslední době na našem území pohybují, šelmy způsobují škody většinou na nedostatečně zabezpečených zvířatech a včelstvech, navíc poměrně často uprostřed rozsáhlých lesních komplexů,“ řekl Václav Tomášek  z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy. 

Pro území chráněné krajinné oblasti Beskydy zřídila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR telefonní číslo 731568413, na které je možné hlásit škody, způsobené velkými šelmami (medvěd, vlk, rys).