Vláda dnes projednává novelu zákona o obchodních korporacích z dílny ministerstva spravedlnosti, prostřednictvím které si stát mimo jiné chce na firmách vynutit, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Hospodářská komora u vybraných soudů a ministerstev proto zjišťuje, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát si neprovedl ani analýzu stávajících pokut.

Hospodářskou komoru zajímá, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo. Hospodářská komora se proto písemně obrátila na devět soudů, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby Hospodářské komoře poskytly informace o tom, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.

Na výzvu reagovalo ministerstvo financí s odpovědí, že Hospodářskou komorou požadované informace se k působnosti ministerstva financí nevztahují. Dále Hospodářská komora obdržela reakci od některých soudů s tím, že tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši 500 – 5.000 Kč. V roce 2018 bylo prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši 1.000 – 20.000 Kč.

Přitom jedním z cílů nové úpravy zákona je „efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání“. Pokud se prokáže, že stát dostatečně nevyužívá současné nástroje, Hospodářská komora nevidí racionální důvod, proč by měl vůči podnikům přitvrzovat.

Na základě dosud došlých odpovědí ale vše nasvědčuje tomu, že stát neprovedl analýzu stávajících sankcí. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení.

V této souvislosti Hospodářská komora ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučuje, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují. Příkladem, je otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a je schopen s nimi vůbec pracovat.