Žadatelé čekají i týdny na odpověď, nemají žádnou zpětnou vazbu, přichází jim pouze standardizovaný e-mail o potvrzení přijetí žádosti. „Za rychlou půjčku na překlenutí těžkého období způsobeného nařízením vlády to tedy rozhodně nepovažuji,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Poukazuje přitom na reálné zkušenosti podnikatelů s programy COVID I a COVID II. Podnikatelé navíc čelí zbytečné administrativě a složitým formulářům žádostí a příloh. „Jakou budou mít relevanci data, která jsou požadována vyplnit na další tři roky dopředu? Pokud někdo potřebuje obratem řešit hotovost na úhradu závazků a mezd, je takové administrativní cvičení postradatelné,“ poznamenal Dlouhý s tím, že podnikatelé teď potřebují jednoduchá řešení, ne byrokracii.

O zamítnutí se žadatelé dozvídají skrze univerzální zdůvodnění s uvedením tří nejčastějších důvodů, a to bez dalšího bližšího vysvětlení. Příklad zasílaného e-mailu: Prostřednictvím naší E-podatelny jsme od Vás obdrželi žádost o poskytnutí záruky COVID II, ale bohužel podanou formálně neúplně nebo na formulářích, které nesplňují podmínky pro podání žádosti, případně žádost nesplňuje programové podmínky. Z těchto důvodů nemůžeme Vaši žádost akceptovat.

Žadatelé si přitom často nejsou pochybení vědomi a na dotaz, kde byla konkrétní chyba, nemají v ČMZRB žádnou bližší odpověď. Přicházejí tak o šanci napravit svou chybu v některém z dalších kol. Žadatelé jsou navíc hodnoceni dle jejich bonity. Dochází tak k vyřazení těch, kteří v současné době negenerují tržby. Stát zároveň stanovil kritérium bezdlužnosti navzdory tomu, že firmy mají během posledních týdnů problém s doložením bezdlužnosti vůči ČSSZ a FÚ.

Podnikatelé také připomněli, že ČMZRB stíhá vyhodnotit asi 100 žádostí v programu COVID I týdně. Tímto tempem by trvalo vyhodnocení žádostí jen v programu COVID I, kterých je přes 3200, déle než půl roku.

Podnikatelské organizace proto doporučily posílit personální kapacity ČMZRB a zlepšit komunikaci banky vůči podnikatelům, žadatelé totiž dlouho čekají také na informace, jak rychle bude garance vystavená, slibovaná pomoc je ve výsledku nepružná a pomalá. Rovněž doporučily urychleně vypsat program pro podnikatele v Praze, kteří jsou teď z programu vyloučeni.

Podle prezidenta Hospodářské komory česká vláda dokázala rychle zareagovat v oblasti zdravotní a epidemiologické. „V oblasti pomoci ekonomické, začínáme ale výrazně zaostávat za ostatními státy. Zahráváme si tím s budoucností českých středních průmyslových podniků, nemluvě o oblasti služeb, cestovního ruchu a hotelnictví,“ uvedl s tím, že bohatší země jako je Německo nebo Rakousko se rozhodly podpořit ekonomiku 15 a někdy i více procenty HDP, což by v tuzemských podmínkách odpovídalo více než 700 miliardám korun.

„Zatím ale vláda poskytla podporu na úrovni možná jednoho sta miliard. Pokud české podniky nedostanou stejnou podporu od vlády, budou mít potíže s likviditou, budou na okraji bankrotu a rakouské a německé podniky budou dostatečně silné, aby si české podniky prostě koupily. Staneme se tak ještě větší montovnou než dnes,“ varoval Dlouhý.

Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu a Asociace hotelů a restaurací rovněž v souvislosti s tím, že lidé jsou teď zmatení, zda o svátcích i během nouzového stavu budou moct nakoupit, seznámily veřejnost s organizací prodeje v následujících dnech.

„V posledních dvou týdnech výrazně klesá počet lidí v obchodech a panické nákupy jsou minulostí. Všechny velké obchody s potravinami tak budou na Velikonoční pondělí uzavřeny, aby si i zaměstnanci obchodů užili dlouho plánovaného volna,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Důležité ale je, co se stane po Velikonocích. Majitelé i zaměstnanci obchodů musí mít jasno v tom, jak bude stát postupovat v dalším otevírání obchodů a služeb, aby mohli činit zodpovědná rozhodnutí a s dostatečným předstihem plánovat,“ dodává Tomáš Prouza.

Podnikatelské organizace přitom připomněly jejich návrh, který tento týden předložily vládě. Očekávají, že po Velikonocích vláda postupně otevře provozovny obchodů, služeb a gastronomických podniků. Obchody by se podle jejich návrhu měly otevírat ve třech vlnách.

„Očekáváme, že vláda bude na naše návrhy reagovat a povede s námi věcnou debatu o tom, jak dál postupovat a jaká opatření přijímat, abychom co nejvíce omezili šíření koronaviru, ale přitom úplně neudusili českou ekonomiku,“ zdůrazňuje Tomáš Prouza.

Gastronomické provozy a další služby by se měly uvolňovat ve dvou fázích – v druhé polovině dubna a pak na konci měsíce. Zároveň přitom deklarují, že jsou připravené zavést přísná hygienická a epidemiologická opatření tak, aby se minimalizovala rizika přenosu nákazy v nově otevřených provozovnách. Návrh ZDE.

„Potřebujeme vědět jasný termín, kdy mohou otevřít restaurace, potřebujeme vědět aspoň přibližný termín, kdy se otevřou ubytovací provozy. Měli bychom mít nějaký předběžný plán, který není nezbytně nutné dodržet, protože se může stát ledacos, ale pokud nebudeme mít tento výhled a pokud bude pokračovat tato nejistota, podnikatelé skončí,“ dodal prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

„Programy nesmí skončit tím, že skončí krizový stav, protože hotely i restaurace budou mít pomalý náběh, a všechno je limitováno také tím, kdy sem začnou proudit hosté z ciziny,“ uzavřel.