Riziko, že stát nedodrží své závazky, se ve skutečnosti spíše snižuje. Novela zákona totiž pokrývá i tu variantu, že pokud by na privatizačních účtech nebyl dostatek prostředků na pokrytí všech privatizačních závazků, mohou na něj být převedeny chybějící finance ze státního rozpočtu. Usnesení vlády č. 610/2017 dokonce zavazuje ministerstvo financí, aby výdaje na ekologický a revitalizační program navýšilo od roku 2018 na 4,5 miliardy korun ročně.

„Po jednání se zástupci ministerstva jsme přesvědčeni, že samotnou novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nedojde ke snížení objemu finančních prostředků na sanace ekologických zátěží či revitalizační programy. Hospodářská komora ČR naopak spolupracuje s rezorty financí a životního prostředí na zabezpečení většího objemu peněz zejména na ekologické sanace, aby stát dal nabyvatelům větší míru jistoty, že jeho závazky vyplývající z ekologických smluv budou v dohledné době vypořádány,“ uvedl člen představenstva Hospodářské komory ČR s gescí životního prostředí Jan Mraček.

Hospodářská komora ČR bude nadále podporovat legitimní nároky nabyvatelů, kteří stále čekají na sanaci starých ekologických zátěží a věří, že stát dodrží veškeré své závazky. Schopnost státu hradit ekologické závazky není novelou zákona o zrušení Fondu národního majetku nijak ohrožena.

Vláda schválila návrh novely zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR 8. března 2018. Získanými prostředky chce mimo jiné pokrýt zvýšení základní výměry důchodů.

Stát se v 90. letech v ekologických smlouvách uzavřených mezi novými nabyvateli objektů a Fondem národního majetku zavázal náklady na sanace z velké části proplácet, ale ani po 25 letech není sanace většiny závazků dořešena. Podnikům, které staré laguny či kontaminované zeminy a spodní vody zdědily, ovšem hrozí obří sankce, protože musí ze zákona předcházet škodám. Přitom si ale samy ani nemohou vybrat sanační firmu. Tendry musí od roku 2011 vyhlašovat ministerstvo financí. Tématu se Komora věnuje dlouhodobě, např. ZDE.