Hospodářská komora s dalšími podnikatelskými organizacemi tuto změnu iniciovala. Zároveň ale upozorňuje, že tomuto vládnímu programu na řízené zaměstnávání pracovních sil od 1. ledna 2023 hrozí zánik. Po šesti letech by se tak znovu do České republiky otevřely dokořán dveře zastřeným pracovním agenturám a dalším negativním jevům souvisejícím s nelegální prací, které se tímto programem podařilo úspěšně potlačit.

Podle informací Hospodářské komory získaných při jednání s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničních věcí nebudou v roce 2023 finančně pokryta tabulková místa téměř sta pracovníků Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra a deseti pracovníků ministerstva zahraničních věcí, kteří dosud prověřovali zaměstnavatele a žadatele ze zahraničí o povolení k pobytu z devíti zemí. To by v praxi znamenalo zánik vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Program ale od roku 2016 nastavuje přísné podmínky, za kterých mohou středně a nízkokvalifikovaní pracovníci v České republice pracovat. Nejenže zabraňuje tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stály nelegální ubytovny nebo vybírání desátků. Zavedením programů ekonomické migrace a zapojením Hospodářské komory se prostředí pro vyřízení zaměstnanecké karty, respektive její získání, stalo transparentnějším bez nutnosti dát úplatek či hradit jiné nadstandardní poplatky, které nejsou uvedené v zákonu o správních poplatcích. Před tímto programem neměli zaměstnavatelé ani jejich potenciální zaměstnanci žádnou jistotu, že vůbec nějaký termín k vyřízení jejich agendy získají.

Každý zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání ze zahraničí v současnosti prochází u úřadů systémem důkladných kontrol. Cizinec se skrze tento program stává kmenovým zaměstnancem, má tedy nárok na stejné mzdové a pracovní podmínky jako kterýkoli český zaměstnanec. Do zaměstnání může nastoupit až tedy, pokud o místo neprojevil zájem občan České republiky nebo cizinec z Evropské unie. Program tak nijak nezvýhodňuje zahraniční pracovníky oproti tuzemským uchazečům o práci. Právě tento ukazatel také potvrzuje, že určité profese nejsou pro tuzemské pracovníky zajímavé. Zaměstnavatelé za každou svou podanou žádost hradí úřadům správní poplatek ve výši 5 tisíc Kč.

Pokud jde o zaměstnance z Ukrajiny, byl však vládní program s roční kvótou 40 tis. pracovníků po invazi Ruska na Ukrajinu zastaven. Zaměstnavatelům se přitom stále nedaří naplnit na 300 tisíc pracovních míst, kvůli čemuž řada firem přichází o zakázky a státní kasa tak přichází o příjmy z daní a odvodů, které by mohla vybrat, pokud by alespoň část těchto pracovních pozic byla obsazena. Z Ukrajiny do ČR přitom kvůli válce dorazily zejména ženy, pro které nejsou pozice vyžadující velkou fyzickou zátěž zejména ve stavebnictví, dopravě a průmyslové výrobě vhodné.

Důsledkem toho je, že mezi zaměstnavateli výrazně vzrostla poptávka po pracovnících z ostatních zemí, ale kvóty pro tyto země, tedy Indii, Kazachstán, Mongolsko a Moldavsko, jsou nedostatečné a úřední lhůty pro vyřízení žádostí firem se vlivem velké poptávky zaměstnavatelů prodloužily už na tři čtvrtě roku.

Hospodářská komora proto už několik měsíců žádá vládu, aby nevyužitou kapacitu pro pracovníky z Ukrajiny přerozdělila do programů určených na jiné země, a také, aby se Česká republika otevřela pracovníkům z dalších zemí, konkrétně z Gruzie, Arménie a Severní Makedonie. Rovněž požaduje, aby se podmínky programů změnily tak, aby cizince mohli přijímat i malí zaměstnavatelé do šesti zaměstnanců, což dnes programy neumožňují, dále aby se zrušil tzv. test trhu práce, nebo alespoň zkrátila jeho lhůta z 30 dní na maximálně 5 dnů, a zavedla se možnost podání žádosti o zaměstnaneckou kartu až na území České republiky.

Hospodářská komora přitom upozorňuje, že bez ohledu na propouštění zaměstnanců v některých podnicích bude na tuzemském trhu práce hlavně vlivem demografického vývoje nadále zesilovat problém s nedostatkem pracovních sil. Rychle roste i počet lidí, kteří opouštějí pracovní trh a jdou do penze předčasně – v současnosti odchází do předčasného důchodu více než 30 tisíc lidí ročně a letošní mimořádné valorizace penzí a nevýhodný propočet pro odchod do penze v roce 2023 poptávku zaměstnanců odejít do předčasného důchodu umocňují. Česká ekonomika se proto bez pracovníků ze zahraničí neobejde. Navíc cizinci umožňují udržet v chodu služby i některé obory, kde Češi už pracovat dlouhodobě nechtějí.

Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v zemi. Agendu spojenou s krátkodobými vízy nebo agenturní zaměstnávání nezajišťuje.

Vládní program je v současnosti určen k rekrutování kvalifikovaných pracovních sil jen z Ukrajiny, Srbska a Černé Hory, Kazachstánu, Moldavska, Mongolska, Filipín, Indie a Běloruska. Veškerá vízová agenda na Ukrajině byla letos přerušena. Příjem žádostí a výdej víz občanům Běloruska na všech zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí byl rovněž zastaven.

Hospodářská komora za posledních šest let zpracovala 15 tis. žádostí firem o 100 tis. pracovníků ze zahraničí (9 zemí). V loňském roce ze strany zaměstnavatelů zájem o pracovníky z ciziny meziročně vzrostl o čtvrtinu. Nejčastěji žádané profese pocházejí z oblasti stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby.