Senátoři budou dnes projednávat podnikateli očekávanou novelu zákona o pobytu cizinců, která přichází s komplexním zákonným zarámováním zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU. Úprava zákona odráží několikaleté zkušenosti zaměstnavatelů s náborem zaměstnanců ve vládou řízených projektech, jako je zejména tzv. Režim Ukrajina, a to jak z pohledu zjednodušení administrativních postupů, tak i z hlediska věcného.

Novela přináší několik změn. Pokud ji senátoři schválí v poslaneckém znění a následně ji podepíše prezident, držitelé dvouletých zaměstnaneckých karet budou už od letošního července oprávněni přejít k jinému zaměstnavateli nejdříve až po šesti měsících.

„Důvodem, proč Hospodářská komora prosazuje například zavedení šestiměsíční fixace u jednoho zaměstnavatele, jsou „predátorské“ praktiky zejména polských náborářů, ale i některých českých pracovních agentur a kvaziagentur, kteří zneužívají v České republice administrativně náročnější proces získávání pracovních víz než v Polsku,“ vysvětluje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Poté co zaměstnavatel investoval zpravidla více než půl roku času, úsilí a finanční prostředky do rekrutování kvalifikované pracovní síly v zahraničí, uchazeči o zaměstnaneckou kartu po příjezdu do České republiky buď nastoupili rovnou k jinému zaměstnavateli, nebo se nechají zaměstnat jen naoko na pár dní a přejdou pod působnost pracovní agentury. „Ty se v některých případech dokonce nezdráhají tohoto zaměstnance nabídnout témuž zaměstnavateli za provizi, zaměstnavatelům tak mnohdy nezbývá než na takovou nabídku kývnout. Je to taktika, jejímž cílem je nechat zaměstnavatele zaplatit veškeré výdaje spojené s náborem, škody zaměstnavatelů se pohybují v desetitisícových sumách na jednoho zaměstnance,“ dodala Bartoňová Pálková.

Zaměstnanci nebudou jakkoli upírána jeho práva a bude čerpat výhody zákoníku práce stejně jako kterýkoli jiný pracovník. Kupříkladu bude moct podat kdykoli výpověď. Hospodářská komora České republiky, která firmám zajišťuje pracovníky v rámci vládou schválených projektů, se tím snaží ochránit investice zaměstnavatelů do náboru pracovníků v cizině.

Odpovídající zákonný rámec je samozřejmě důležitá věc, podstatné jsou ale i praktické kroky exekutivy, které lze provést již v rámci stávajících pravidel. Hospodářská komora České republiky proto upozorňuje, že vláda měla od dubna zvýšit roční kvóty pro příjem pracovníků ze zahraničí, dosud tak ale neučinila. Důvodem je zřejmě požadavek odborářů a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Nově by tak měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi.

Se zvýhodňováním pracovníků z Ukrajiny připomínající pozitivní diskriminaci podle národnosti ale Hospodářská komora nesouhlasí. Český zaměstnanec zpravidla pobírá fixní mzdu a pak část mzdy, kterou nemá garantovanou, např. odměny, náhrady mzdy apod. Statistici ale provedou průměr a vypočtou medián z celkového příjmu. A zaměstnanec z Ukrajiny by rovnou měl nárok nejméně na 1,2násobek zaručené mzdy nebo na mediánovou částku, a to bez ohledu na příplatky, náhrady mzdy, benefity, délku zaměstnaneckého poměru, jeho pracovitost, loajalitu vůči zaměstnavateli atd. Na to všechno bude mít nárok nad rámec své fixní mzdy, zatímco Čech se musel snažit, aby na tuto negarantovanou část mzdy dosáhl.

Paradoxní také je, že odboráři a ministryně argumentují nižším mzdovým průměrem pracovníků z Ukrajiny, ale přitom chtějí mzdově zvýhodňovat jen pracovníky v Režimu Ukrajina, kteří z celkového počtu cizinců pracujících v České republice tvoří jen asi 5 %. Žádosti firem jsou přitom právě v Režimu Ukrajina přísně posuzovány kromě Hospodářské komory několika ministerstvy. Nižší mzdová hladina pracovníků z Ukrajiny se proto netýká vládou regulovaného Režimu Ukrajina, ale pracovníků pracujících pod agenturami práce na krátkodobá pracovní víza. Stejně tak by mohla ministryně a odboráři brzy prosazovat, aby se speciálně Slovákům povinně snížilo mzdové ohodnocení, protože podle ČSÚ i úřadů práce pobírají naopak vyšší mzdy než Češi.

Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně, přičemž podle propočtů Hospodářské komory se díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o 10 miliard korun ročně. Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky. Prospěch z toho mají zaměstnanci, zaměstnavatelé i občané díky příjmům do státního rozpočtu.

Právě nedostatek zaměstnanců je hlavní překážkou růstu českého hospodářství. Podle posledního šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli zapojenými do Režimu Ukrajina se naprostá většina z nich (95 %) pro nábor pracovníků ze zahraničí rozhodla jen proto, že na českém trhu práce není možné nalézt zaměstnance. Zaměstnat cizince je totiž nákladnější a administrativně náročnější.