Novinka inspirovaná obdobným německým přístupem má v dobách ekonomického poklesu přispět k zachování pracovních míst a snížit náklady na straně státu na podporu v nezaměstnanosti a sociálních dávkách.

„Zavedení kurzarbeitu do legislativy považujeme za správný krok, nicméně ke konkrétní úpravě máme řadu připomínek. Je mimo jiné důležité upřesnit, podle jakých kritérií se bude rozhodovat o aktivaci kurzarbeitu v konkrétním odvětví a regionu a jaké ekonomické ukazatele prokáží, že zásah vyšší moci měl dopad na konkrétního zaměstnavatele,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

K aktivaci kurzarbeitu má přitom dojít jedním z dvou případů. V prvním plošném případě tehdy, pokud ve třech po sobě následujících kalendářních měsících dojde k meziročnímu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání o více než 15 % a současně celkový počet uchazečů o zaměstnání dosáhne počtu alespoň 400 tisíc osob. V druhém případě rozhodnutím vlády s odvětvovým nebo regionálním zacílením, a to zejména z hospodářských důvodů, při vzniku živelní události, pandemie, kyberútoku nebo jiné mimořádné situace.

V obou případech má vláda vydat nařízení, v němž stanoví období, za které lze podporu poskytovat. V nařízení bude moct také omezit poskytování podpory na konkrétní odvětví ekonomiky státu nebo na zaměstnavatele v konkrétním regionu. Vzhledem k tomu, že vláda avizovala ukončení programu ochrany zaměstnanosti Antivirus B na konci října, Hospodářská komora apeluje na vládu, aby již začala připravovat nařízení, kterým kurzarbeit od listopadu aktivuje.

Původní návrh také neřeší situace, kdy se provozy zaměstnavatelů úplně uzavřou. Přitom vláda na jaře nařídila uzavřít restaurace nebo obchodní centra a v důsledku toho musely svou činnost přerušit i navazující provozy a firmy. „Předpokládáme, že pro tyto situace bude v budoucnu operativně spouštěna obdoba dnešního programu Antivirus – režim A. Ministerstvo by proto mělo alespoň deklarovat, třeba v Důvodové zprávě, že je připravené řešit i takovéto mimořádné situace,“ dodal Dlouhý.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by pro velké zaměstnavatele návrh znamenal nadměrnou administrativu, zejména v oblasti podávání měsíčních vyúčtování a vyplácení podpory. Ministerský návrh například stanoví povinnost vyplatit podporu zaměstnancům do pěti kalendářních dnů od jejího vyplacení zaměstnavateli. „Lhůtu pro vyplacení podpory považujeme za krátkou zejména u zaměstnavatelů, kteří mají více než tisíc zaměstnanců. Navrhovaná pětidenní lhůta totiž může obsahovat sobotu, neděli i státní svátky. Proto jsme ministerstvu navrhli prodloužit ji na deset kalendářních dnů a doufáme, že nám vyhoví. Zkušenosti s dosavadními podpůrnými mechanismy ukazují, že o jejich úspěchu rozhoduje právě administrativní jednoduchost,“ upřesňuje jeden z požadavků podnikatelské obce viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Ten zároveň připomíná, že v návrhu MPSV chybí varianta, která například v Německu dokázala zachránit řadu pracovních míst – jde o spuštění kurzarbeitu pro konkrétní firmy.

„Mohou nastat situace, kdy nějaká mimořádná okolnost – živelná pohroma nebo sankce vůči nějaké zemi – dostanou do problému pouze jednu či několik firem a sektorová či regionální aktivace kurzarbeitu nebude dávat smysl. Navrhujeme proto, aby bylo možné kurzarbeit spustit i pro konkrétní firmy v problémech,“ odkazuje na německou zkušenost Tomáš Prouza.

Kurzarbeit by podle Hospodářské komory měl plnit dvojí funkci – překonat krizovou situaci ve firmě a co nejdříve vrátit provoz včetně práce zaměstnanců firmy do normálu (stimulace firmy k dalšímu působení na trhu výrobků a služeb), a pokud to není možné, usnadnit přechod zaměstnance do jiné firmy (stimulace uplatnění zaměstnance na trhu práce).