Podnikatelská samospráva dlouhodobě upozorňovala vládu a příslušná ministerstva na nezbytnost vytvoření především nového zákona o odpadech, jenž by odpovídal společenským i ekonomickým potřebám 21. století a který nastaví pravidla, v souladu s požadavky EU, pro vznik tzv. oběhového (cirkulární) hospodářství, jehož cílem je prodloužit životní cyklus výrobků a minimalizovat tak vznik odpadů.

Podle šéfa Sekce životního prostředí a člena představenstva Hospodářské komory Jana Mračka zavádí nový zákon o odpadech tři klíčové změny napomáhající přechodu k oběhovému hospodářství.

„První změnou je postupné zvýšení poplatku za skládkovaní komunálního odpadu ze současných 500 Kč až na 1850 Kč za tunu v roce 2030. Toto opatření je zásadním ekonomickým nástrojem pro tolik žádaný a nutný odklon od skládkování komunálního odpadu a jeho přesun k materiálnímu (recyklace) a energetickému využití,“ poznamenal.

Druhou změnou je posun termínu zákazu skládkování z roku 2024 na rok 2030 z toho důvodu, aby byla připravena a vybudována dostatečná infrastruktura pro materiálové (např. třídící linky) a energetické využití (např. spalovny) komunálního odpadu bez negativního dopadu na fungování odpadového hospodářství v ČR. Třetí změnou je zavedení třídící slevy, která až do roku 2030 ekonomicky zvýhodní města a obce, které řádně plní cíle pro třídění komunálního odpadu.

Hospodářské komoře se také v návrhu zákona o odpadech podařilo pro podnikatele udržet princip možnosti si bez omezení vybrat, komu budou předávat svůj živnostenský odpad, a naopak razantně odmítla jeho povinné začlenění do komunálních systémů měst a obcí.

Zákony o výrobcích s ukončenou životností a obalech jsou věcně měněny zejména z důvodu transpozice evropského práva a v obou případech je především zaváděn princip tzv. ekomodulace, jenž ekonomicky zvýhodní ty způsoby balení výrobků, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.