Vedení metropole bylo diplomatickou cestou vyzváno k pozvání mise do Prahy kvůli dlouhodobému porušování mezinárodních závazků. Z tohoto pohledu jsou problematické povolování výškových staveb v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, mylné interpretace předchozích rozhodnutí WHC a zatajování připravovaných projektů. Minulé vedení metropole výzvy k nápravě ignorovalo.

V srpnu 2018 pak ministr kultury na základě rozhodnutí WHC vyzval magistrát k uvalení moratoria na všechny významné projekty uvnitř Pražské památkové rezervace, jeho ochranného pásma a širšího okolí. Toto rozhodnutí se týká hlavně výškových staveb.

„Úkolem mise je sepsat zprávu a podat ji Výboru pro světové dědictví, což bude trvat několik měsíců. K projednání výboru má být předložena v roce 2020, ten na základě doporučení mise posoudí, zda zařadí Prahu na seznam světových památek v ohrožení. V okamžiku skončení mise nelze v žádném případě předjímat, jak přesně bude zpráva mise znít,“ uvedl doc. PhDr. Josef Štulc, viceprezident ČNK ICOMOS.

„Být zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO je mimořádně prestižní věc, o kterou usilují tisíce míst na celé planetě. Být případně ze seznamu vyřazen, je nevídaná mezinárodní ostuda. Tím spíš, že jsme se na tento prestižní seznam sami chtěli dostat a sami jsme se zavázali, že budeme dodržovat s tím spojená pravidla,“ dodal Štulc.

Mise prozkoumala problematickou výstavbu na Pankrácké pláni zahrnující V Tower a Rezidenci Kavčí hory. Pozornost věnovala Masarykovu nádraží, Savarinu na Václavském náměstí a dalším developerským projektům. Předmětem zkoumání mise také bylo, zda Praha dodržuje moratorium na povolování a výstavbu velkých projektů.

„Skutečnost, že mise posuzuje setrvání Prahy na seznamu světového dědictví, by měla být podnětem, abychom přijaté závazky dodržovali a abychom nekomplikovali kandidaturu dalších českých památek na zápis do seznamu světového dědictví,“ říká Štulc.

Předmětem zájmu mise byla i péče o Pražskou památkovou rezervaci jako celek, nábřeží Vltavy, slibované úpravy magistrály a pražská panoramata. Pozornost byla věnována také tomu, zda je vždy před schválením stavebních projektů v rezervaci a ochranném pásmu zpracováno posouzení vlivu na kulturní dědictví HIA (Heritage Impact Assessment – obdoba EIA), tak jak se Česká republika zavázala v Úmluvě o ochraně světového dědictví.

Při jednání na ministerstvu kultury se mise zajímala o pokrok při zpracování nového památkového zákona, jak byla posílena ochrana a správa kulturního dědictví a také autorita orgánů, které zodpovídají za plnění obsahu Úmluvy UNESCO o světovém dědictví. Předmětem dotazů byl i připravovaný nový stavební zákon.

Na Institutu plánování a rozvoje bylo předmětem zkoumání mise, zda připravovaný nový územní plán (Metropolitní plán) Prahy a navrhovaná výšková regulace budou dostatečně chránit výjimečnou hodnotu světové památky. Mise se zajímala také o přípravu Management plánu statku světového dědictví Historické centrum Prahy a fungování Rady světové památky.

Mise se setkala i s nestátními organizacemi – Klubem Za starou Prahu, spolkem Arnika a Pankráckou iniciativou.

O misi

K principům fungování mise je potřeba také vysvětlit, jaké je postavení ICOMOS. Mezinárodní rada pro památky a sídla (v originále International Council on Monuments and Sites, odtud zkratka ICOMOS) je mezinárodní organizace, která se zabývá ochranou kulturního dědictví po celém světě. Organizace byla založena v roce 1965, přičemž popud pro její vznik byl dán již Benátskou chartou z roku 1964. ICOMOS sídlí v Paříži a ohledně Světového dědictví je od roku 1972 hlavním poradním orgánem UNESCO. V současné době má více než 10 tisíc členů sdružených ve 120 národních komitétech. Jedním z nich je i Český národní komitét (ČNK) ICOMOS se sídlem v Praze.

Pokud je potřeba do jakéhokoliv smluvního státu vyslat misi, rozhodne o jejím složení centrála ICOMOS v Paříži. Platí pravidlo, že expert nikdy nesmí být ze státu, který je předmětem posuzování. Tím je zajištěna naprostá nestrannost celého procesu. V tomto konkrétním případě byl do Prahy vyslán velmi zkušený expert z Velké Británie, který zde již na misi v minulosti byl. Role ČNK ICOMOS pak spočívá v poskytnutí potřebné lokální součinnosti misi, pomoci v orientaci v místním prostředí a průběžném monitorování stavu památek světového dědictví. Naopak experti ČNK ICOMOS pak vyjíždějí na mise do jiných smluvních států po celém světě. Společnou monitorovací misí se nazývá proto, že mimo ICOMOS se jí účastní i zástupce Centra světového dědictví UNESCO.