Nastavení výškové regulace pro celé území Prahy připravuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Návrh plánu by měl být dokončen na konci listopadu a v první polovině roku 2016 se očekává začátek veřejného projednání.

Připravovaný Metropolitní územní plán poprvé v historii Prahy nastaví pravidla pro celé území Prahy, která jasně řeknou, kde výškové budovy mohou vznikat a kde ne. To umožní citlivě dotvořit celkovou topografii terénu hlavního města, který výrazně přispívá k unikátní atmosféře Prahy. Skončí tak dosavadní praxe, kdy rostly osamělé věže nahodile po celém území města.

Metropolitní plán jasně určí, jak vysoké mají být domy v každé lokalitě Prahy, přičemž budou muset vždy respektovat charakter okolní zástavby. Výšky budou individuálně stanoveny pro blokové město (např. Dejvice či Vinohrady), pro rodinné domy ve vilových čtvrtích a jinak bude stanovena výšková hladina pro pražská sídliště. Vzhledem ke stabilnímu charakteru většiny pražské zástavby bude výšková regulace většinou odvozena od výšky stávajících budov. To v praxi znamená, že už nebude moci ve vilové čtvrti vzniknout vícepatrový činžák.

Výška budov v brownfieldech

U nefungujících průmyslových areálů nebo přestavbových území bývalých nákladových nádraží ale výškovou hladinu nelze odvodit ze stávající zástavby. Aby z nich mohly vzniknout příjemné a živé čtvrti pro bydlení, obchod i volný čas, bude potřeba výšky budov stanovit návrhem územního plánu a ten pak bude předložen v rámci společného projednávání, k němuž by mělo dojít v příštím roce. Je nutné zvážit zejména potenciál těchto lokalit pro společenský i ekonomický rozvoj města. Z tohoto pohledu by se v některých takových územích mohla investiční činnost potřebná k žádoucí přestavbě těchto dnes zanedbaných míst iniciovat i prostřednictvím stanovení vyšších výškových hladin. Jedná se například o významná přestavbová území Dolních Holešovic či Vysočan.

Zároveň bude v některých lokalitách návrh regulace Metropolitního plánu zvažovat doplňování již existujících kompozic výškových budov. To se týká třeba dokončení siluety Pankrácké pláně, kde první studie výškových objektů pocházejí už z 20. let minulého století.  

Další potenciál pro vyšší stavby vychází z historického principu, kdy se význam ulic a bulvárů potvrzoval právě výškou okolních budov. Příklady lze nalézt v Paříži, Berlíně či Vídni, u nás se tento princip uplatnil třeba při výstavbě Pařížské nebo Vinohradské třídy. O takovémto přístupu k stanovení výšky uliční zástavby se uvažuje zejména u významných městských ulic, které mají velký potenciál dalšího rozvoje. Příkladem může být Evropská, která spojuje centrum města s mezinárodním letištěm v Ruzyni. Cílem je tedy podpořit rozvoj Evropské jako příjemné městské ulice s živým parterem a reprezentativní zástavbou.

Ochrana ikonických pohledů

Jedním z klíčových pomocných nástrojů pro nastavení výškové regulace by měly být vedle charakteru zástavby tzv. veduty, což jsou ikonické pohledy na významné pražské stavby a významné prostorové kompozice. V průběhu přípravy návrhu Metropolitního plánu bylo nově nafoceno přes 100 vedut z různých pozorovacích míst, z nichž byla v historii krása Prahy obdivována. Z nejznámějších je možné zmínit pohled od Národního divadla na vedutu Pražského Hradu, ale také pohled z Petřína na panorama Prahy. Takto podrobná analýza pohledových míst, ve spolupráci s generovaným 3D modelem Prahy by měla napomoci posuzování zástavby tak, aby bylo prokázáno, že doplňuje, avšak nenarušuje významná pražská panoramata.

Návrh výškové regulace vznikal ve spolupráci s odbornou pracovní skupinou Management Planu Historického centra Prahy, zástupci Národního památkového ústavu, odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy, zpracovatelů Management plánu UNESCO a samozřejmě i s odborníky Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.