Šest samospráv, desítky vlastníků pozemků a k tomu několik neuralgických bodů v podobě stavebních záměrů jako je těžba štěrkopísků nebo splavnění Berounky. To je ukázka, jak fragmentované a komplikované území je soutok Vltavy a Berounky na jižních hranicích Prahy.

„Nekoordinovaná správa způsobuje postupnou devastaci území, kde lze nalézt nejednu nepovolenou skládku. Přitom území říční nivy na soutoku má obrovský rozvojový potenciál. Podobné plochy na rozhraní města a krajiny v Západní Evropě poskytují nedocenitelné ekosystémové služby, nabízejí zajímavé aktivity návštěvníkům, školám, ale i zemědělcům a pomáhají rozvíjet lokální ekonomiku,“ říká Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

„Jsem přesvědčen, že příměstský park Soutok je velmi žádoucím projektem. I nadále jsem připraven v rámci svých možností tento projekt podporovat,“ dodává starosta Černošic Filip Kořínek.

Prvním krokem k proměně lokality je ustavení otevřené platformy, která bude řešit jednotlivé záměry a konflikty v území. Poprvé se sejde v únoru 2017 a sdruží všechny důležité aktéry v území - samosprávy, klíčové vlastníky pozemků, státní správu, aktivní subjekty a zástupce magistrátu a IPR Praha. Mnoho z nich spolu přitom dlouhou dobu nekomunikovalo, což znemožňovalo koordinaci jednotlivých záměrů, které si tak mnohdy konkurovaly. Mezi tyto neuralgické body patří například existence Velkotržnice Lipence uprostřed záplavového území, plán na splavnění Berounky pro rekreační plavbu nebo těžba štěrkopísků na Zbraslavi.

Vedle toho IPR Praha zpracuje akční plán pro založení Příměstského parku Soutok, který v lednu 2017 předloží ke schválení pražským radním. „Lokalita je naprosto úžasná, a to jsem jich za posledních 25 let viděl opravdu hodně. Příprava příměstského parku na soutoku má nejlepší předpoklady, aby byla úspěšná. Má totiž dobrý základ, který je nastaven velice participativně. Úroveň připravených podkladů a zvláště hloubka zpracované socioekonomické analýzy není ani na Západě úplně běžná,“ pochválil Prahu ředitel příměstského parku v Lille Pierre Dhenin.

Budoucnost Soutoku?

Na první změny se můžou Pražané těšit v roce 2018. Nejdříve půjde o rychlé a levné zásahy jako infostánky nebo akce, které oblast oživí a začnou posilovat značku lokality jako zajímavého místa pro trávení volného času. Velký potenciál má pravý břeh Berounky, kam už dnes místní chodí na procházky. Stačí cesty zkvalitnit a doplnit, a oblast bude vyvolávat zájem i Pražanů ze vzdálenějšího okolí. Existují tu i aktuální projekty revitalizace Lipanského potoka, obnova údolnice Berounky, Sportovně rekreační areál Radotín a revitalizace území kolem sádek na levém břehu Vltavy nad modřanským jezem.

Do té doby budou správci pod vedením IPR Praha nastavovat koordinovanou správu. Cílem je vytvořit výkonnou radu parku, která bude iniciovat a koordinovat jednotlivé úpravy. Také vznikne post manažera, který bude dohlížet na realizaci všech připravených projektů. Vzniknout by měl i společný balík peněz, ze kterého se budou platit malé projekty. Navrhovat by je mohli samosprávy ale i sami obyvatelé, a díky tomu aktivně spoluvytvářet identitu parku. Například ve francouzském Lille existuje společný rozpočet 10 milionů eur, který sdílí 40 obcí okolo místního příměstského parku. Z toho se financuje správa a rozvoj území.

Co příměstský park Praze přinese?

Příměstský park znamená udržitelný koordinovaný rozvoj území, kde se uživatelé budou cítit dobře a kde se budou moci podílet na jeho vývoji v oblasti kulturní, sociální, ekologické i ekonomické.

Příměstský park na soutoku bude pro město přínosný v mnoha ohledech. Může přispět k lepší ochraně unikátních prvků v krajině - nezastavěná přírodní niva je domovem pro rozmanité a unikátní rostliny i živočichy. Navíc funguje jako přírodní protipovodňové opatření.

Zkušenosti ze zahraničí navíc prokazují, že příměstský park dokáže generovat zisk a posilovat lokální ekonomiku.  Například v okolí příměstského parku v severofrancouzském Lille se zvýšila hodnota pozemků za 5 let o 80 %. Z oblasti ses špatnou pověstí se stala vyhledávaná rezidenční čtvrť. Příjem živnostníků se zvýšil o 20 % za jediný rok.

Navíc se může lokalita stát plnohodnotným ohniskem rekreačních aktivit pro více než milionovou pražskou populaci. Příměstský park v Barceloně navštíví až 3,5 milionu návštěvníků za rok. Mnohem víc lidí z něj má ale přímý nebo nepřímý zisk. Zemědělci totiž mohou vytvořit úspěšnou značku z potravin, které jsou produkované lokálně. Díky tomu přispějí k posílení nové identity místa a navíc vzniknou nová pracovní místa.

V zahraničí jsou typickými aktivitami v podobných lokalitách dráhy pro terénní kola, zemědělské plochy, komunitní záhony, projížďky na koních, plochy pro skateboardisty i klidné procházky, koupání nebo jízdu na kole. Důležité je oblast propojit hustou sítí cest pro rozmanité uživatele a zároveň ji dobře napojit na své okolí. Lokalita může být rozdělena do několika zón s různou intenzitou aktivit a ochrany přírody, aby se jednotlivé aktivity a funkce parku navzájem respektovaly a navazovaly na sebe.

Významný je také společenský přínos – vytvoření společné správy a posílení identity místa by mohlo přispět ke společnému přístupu také vůči nákladným a kontroverzním projektům, které mohou cennou oblast nevratně ovlivnit.

„Krása, hodnota a význam soutoku přesahuje jeho velikost. Viděl jsem krásnou přírodu i lidské dílo, což je velká hodnota, která by se měla zužitkovat, aby člověk neničil přírodu a divočinu,“ uzavírá Fernando Alves, expert z příměstského parku v Lisabonu.