Podle dnes zveřejněných údajů zpomalil v listopadu meziroční růst cenové hladiny na 2 %. Inflace se tak nachází na úrovni cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v listopadu meziročně zvýšily o 1,9 %.

Inflace byla v listopadu o 0,5 procentního bodu pod prognózou ČNB. Důvodem této odchylky bylo především neočekávaně rychlé odeznění předchozího růstu cen potravin. Stejným směrem, ovšem v mnohem menší míře, působil i pomalejší meziroční růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, v nichž se začal projevovat výrazný pokles cen ropy na světových trzích. Jádrová inflace byla v listopadu naopak nepatrně vyšší, než prognóza předpovídala. Primární dopady změn nepřímých daní pak odpovídaly prognóze.

Zveřejněná data představují protiinflační riziko aktuální prognózy ČNB. Podle ní zůstávají celkové fundamentální inflační tlaky v tuzemské ekonomice silné, a to zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou a pokračujícím růstem reálné ekonomiky. Tyto faktory se projevují především ve vývoji jádrové inflace. Současně se obnovilo proinflační působení dovozních cen, do něhož se vedle svižného růstu zahraničních cen promítá i oslabený kurz koruny. Začátkem příštího roku se inflace zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB, k čemuž přispěje nárůst jádrové inflace, opětovné oživení růstu cen potravin i zrychlení růstu regulovaných cen. V dalším období se však celkové inflační tlaky zmírní v návaznosti na zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a postupné zvolňování dynamiky mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora přiblíží k 2% cíli ČNB, na němž setrvá během roku 2020.

Petr Král, ředitel sekce měnové