Cílem zjevně je, aby nová ministerská vyhláška s nižším tarifem začala platit již od počátku příštího roku. To bude mít zásadní dopad na chod exekutorských úřadů zejména proto, že systémová novela exekučního řádu, která by měla jít ruku v ruce s tarifem, je zatím v nedohlednu. K jejímu stávajícímu návrhu zaslala Exekutorská komora více než třicet stran odborných připomínek. Musí jít o zásadní novelu, která upraví celkové podmínky fungování této právnické profese a odpoví na nutnou potřebu snížit náklady exekučního řízení.

„Stále se točíme v kruhu, protože ministerstvo odmítá řešit celý systém vedení a nastavení exekucí komplexně a ve vzájemných  souvislostech. Pokud snížím celkové náklady exekučního řízení, mohu adekvátně snížit tarif. Teď se děje naprostý opak. Náklady dlouhodobě strmě rostou, ale tarif se osekává, a to hned,“ vysvětluje Petr Polanský, člen Prezidia Exekutorské komory a dodává: “Pokud by tento způsob úpravy odměňování chtěl zvolit kdokoli jiný, všichni by si klepali na čelo. Přidávat práci a snižovat odměnu by nikomu neprošlo. Odboráři by stáli v ulicích a hrozili generální stávkou.“

Ministerstvo v předloženém návrhu vyhlášky trvá na avizovaném snížení minimální odměny o  jednu třetinu u všech pohledávek, tedy na 2 000 korun ze současných 3 000 Kč. „Jedná se o významné snížení tarifu, odměna se snižuje o jednu třetinu u  pohledávek, které tvoří více než 60% portfolia, které nám je svěřeno k vymáhání,“ říká Martin Tunkl člen prezidia Exekutorské komory, a dodává: „Navrhované snížení exekučního tarifu dopadne na soudní exekutory tvrdě a nezabrání tomu, aby se další z nich rozhodli i tak skončit. To je stav, se kterým se nelze smířit.“

Nad tímto nesystémovým přístupem kroutila v říjnu hlavou i prezidentka Mezinárodní unie exekutorů, paní Françoise Andrieux. Podle ní má být odměna férová, ale nesmí být svévolně snižována. Mohlo by to deformovat podmínky pro výkon profese do té míry, že by to mohlo vést až ke korupci a snížení vymahatelnosti práva. Vymahatelnost práva je vizitka dobrého fungování právního státu a jasný signál pro investory, zda-li mají mít důvěru v českou ekonomiku.

„Musíme se v návrhu novely exekučního řádu důsledně bavit o tom, jak systém nákladově odlehčit a hledat rezervy jinde než v odměnách soudních exekutorů. Cestu, jak napravit defekty, které exekuční řízení za doby jeho fungování zatížily, vidíme více než dříve v zavedení principu místní příslušnosti soudních exekutorů,“ zdůrazňuje prezidentka Exekutorské komory, Pavla Fučíková a dodává: „Aktuální návrh novely exekučního řádu bohužel neřeší příčiny nadužívání exekucí, pouze se snaží potlačit důsledky. Návrh, ač si klade za cíl zjednodušovat a standardizovat exekuční řízení, ve skutečnosti mnohdy zbytečně zatěžuje všechny osoby, které se ho účastní – dlužníky, věřitele, poddlužníky, soudy i soudní exekutory.“

Exekutorská komora k novele exekučního řádu zpracovala a předala ministerstvu několik desítek stran faktických připomínek a obává se, že bez jejich zohlednění nenaplní novela očekávání žádné ze stran vymáhacího procesu včetně dlužníků.

Odměna exekutora (tarif) pokrývá zejména fixní náklady na provoz (mzdy pracovníků, odvody, nájemné, software a IT vybavení, náklady na povinné videozáznamy, vybavení kanceláří, energie, nákup a provoz vozidel, bankovní služby, daňové a účetní služby).

Náhrada hotových výdajů (například nákladovým paušálem) pokrývá přímé výdaje spojené s daným exekučním řízením (soudní a jiné poplatky, poštovné, cestovní výdaje, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy, fotokopie, vložení či získání dat z informačních systémů).

Exekutor je povinen vybrat a odvést státu 21 % DPH z odměny i náhrady nákladů.

Průměrná doba trvání celého exekučního řízení je 10 let (jen přímé vymáhání končící úspěšným vymožením formou splátek, srážek nebo prodeje nemovitosti trvá v průměru 5 let), přičemž se na něj po celou dobu vedení řízení váží patřičné náklady, které ovšem často nejsou pokryty výnosy z vymožené exekuce.

Za 15 let činnosti soudních exekutorů bylo zahájeno 6,8 mil. exekucí a ukončeny byly pouze 2,2 miliony exekucí.

Z roku 2005 ještě běží 49 % tehdy zahájených exekucí, z roku 2006 jich běží dokonce 72 %.

Exekutoři vedou 4,5 milionu běžících exekucí, což je průměrně 30 000 na jeden úřad.

Celkový počet neskončených exekucí každoročně narůstá o 400 až 500 tisíc.

95,2 % nových exekucí je zahajováno na osoby, které již mají předchozí neskončené exekuce. Exekutoři mají příjmy pouze z těch případů, kdy jde o jednu max. dvě exekuce – tam je pravděpodobnost splácení ze strany dlužníka.

Nad 3 záznamy v Centrální Evidenci Exekucí je šance na vymožení alespoň nějakého plnění pod 3 %, nad 5 záznamů klesá k nule. Exekutor dostane zaplaceno jen v případě úspěšné exekuce.

Exekutorská komora zřízená zákonem č. 120/2001 Sb. je stavovskou organizací profesní samosprávy sdružující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory povinné ze zákona. Exekutor se stává jejím členem okamžikem jmenování exekutorem.

V České republice působí v současnosti 157 soudních exekutorů (a jejich úřadů), kteří zaměstnávají 3100 zaměstnanců, často v oblastech s vysokou nezaměstnaností jako jsou severní Čechy nebo severní Morava. V tomto roce již rezignovalo 11 exekutorů, a to mj. z důvodu zhoršených ekonomických podmínek a obavy o budoucnost profese. Soudní exekutoři si na rozdíl od svých kolegů v zahraničí nemohou optimalizovat výpadky příjmu doplňkovými službami, ale jsou závislí na příjmu z exekučního tarifu.