Rodačka z Vyškova a nositelka titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje se zdobení kraslic věnuje celý život. Slavnostního předání sbírky přímo v muzeu se v úterý 10. ledna 2023 zúčastnil náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči František Lukl.

„Velice si vážím působení paní Pachtové v oblasti lidové kultury. Je přece skvělé, že jsou mezi námi lidé, kteří se věnují technikám našich předků. Podařilo se jí udržet znalosti a dovednosti tradičních rukodělných technologií, účinně a kvalifikovaně je prezentovat a předávat dalším generacím. Osobně se na výstavu kraslic těším, zavítám na ni i s rodinou a určitě ji doporučuji ke zhlédnutí všem,“ řekl náměstek hejtmana František Lukl.

Velikonoční výstavu části sbírky plánuje Muzeum Vyškovska, které zřizuje Jihomoravský kraj, v termínu od 6. března do 14. května 2023. „V průběhu následujících let se na velikonočních výstavách chystáme ukázat návštěvníkům jinou část sbírky. Pro naše muzeum má sbírka obrovskou hodnotu. Vytvořil ji člověk, který se sám této tvořivé práci věnuje, rozumí jí a uměl tak v zahraničí nasbírat cenné artefakty krasličářského umění,“ doplnila ředitelka Muzea Vyškovska Monika Pelinková.

Devadesátiletá Marie Pachtová byla učitelkou nejen profesí, ale je jí dodnes doslova „tělem i duší“. Od počátku jejího zájmu o tradiční lidovou kulturu byla tedy zřejmá její intence nejen poznatky získávat a shromažďovat, ale především je, obohacené o vlastní interpretační vklad, předávat dál zájemcům, v první řadě mládeži a dětem, ke kterým měla vždy hluboký vztah. V oblasti hudebního a tanečního folkloru se práci s dětmi věnovala více než čtyřicet let v Dětském folklorním souboru Klebetníček Vyškov, znalost zdobení kraslic vykládáním slámou předávala ve školách v rámci výtvarných kroužků, kurzů a při nesčetně dalších příležitostech doma i v zahraničí. Už v roce 1959 se žačky pod jejím vedením přihlásily do celostátní soutěže o nejkrásnější kraslici v Praze. Mnozí její žáci v tvorbě pokračují. Tradice se udržuje také v rodině paní Pachtové, obě její dcery i vnuk pracují s touto technikou.

Marie Pachtová vypracovala rovněž vlastní metodický postup, který uplatňuje jak při práci s dětmi, tak s dospělými, založený na prvotní zkušenosti s papírem, který je pro nové adepty přístupnější a pro první pokusy snazší na zpracování než sláma a vaječná skořápka. Teprve když nováčci zvládnou práci s tímto materiálem a naučí se při tom také vytvořit přesnou a čistou kompozici, mohou postoupit dále. Kraslice paní Pachtové se nacházejí ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, Muzea Vyškovska a u mnoha soukromých sběratelů.