K diskuzi ke kulatému stolu pozvala pořádající společnost Magnus Regio zástupce měst a obcí a důležitých institucí, jako Krajský úřad Jihomoravského kraje, Státní fond dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic nebo policie.

Jihomoravskému kraji patří z hlediska bezpečnosti na silnicích nelichotivé druhé místo ze všech krajů České republiky. Samotné Brno se pak dle statistik pojišťoven řadí v rámci bezpečnosti provozu mezi nejrizikovější města ČR. Otázky týkající se řešení situace a možností vedoucích ke zvýšení bezpečnosti jsou tedy na místě.

Hned na úvod seznámil se současným stavem dopravy a výhledem do budoucna přítomné účastníky panelu a další diskutující náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Roman Hanák. Pozitivní je podle něj v rámci kraje zlepšení stavu infrastruktury, konkrétně silnic II. a III. tříd. „Od roku 2016 se zlepšil stav silnic v kategoriích II. a III. tříd. Stejně tak vidíme pozitivní trend i ve vztahu k opravám mostních konstrukcí, v roce 2016 jich bylo v havarijním stavu 33, v současnosti 17,“ uvedl Hanák.

V souvislosti s přetížením silniční dopravy vidí kraj velký potenciál v železniční dopravě. V plánu je omlazení vozového parku a zvýšení kvality dopravní obslužnosti. „Usilujeme o dotaci ve výši 5,5 mld. Kč z Operačního programu dopravy na pořízení 37 nových železničních jednotek. Věříme, že to bude úspěšná akce,“ dodal Hanák.

Na slova Romana Hanáka navázal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Martin Maleček, který nastínil současný stav ve věci plánované komunikace R43, která propojí D1 a D35. „Na základě územní studie, která řešila otázku nejlepší varianty, je závěr jednoznačný – nejlepší je varianta jdoucí bystrckou stopou. Nyní bude probíhat aktualizace zásad územního rozvoje,“ informoval Martin Maleček. „Etapu od Lysic na hranici kraje je možné začít budovat,“ doplnil.

Řeč přišla i na příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd v tomto roce. „V tuto chvíli bohužel stále ještě nemáme informaci, kolik bychom na opravy těchto komunikací mohli dostat. Je to rozhodnutí čistě politické. Tento proces bohužel není nijak nastaven systémově ve vazbě na náš rozpočet,“ uvedl Milan Dont, ředitel Odboru příspěvků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, dále ještě informoval o podpoře projektů cyklostezek ze strany SFDI.

Diskutující se shodli, že zásadní brzdou rozvoje dopravy je legislativa ČR. V diskuzi padlo několik poznámek stran dlouhých lhůt u jednotlivých procesů, resp. rekodifikace stavebního práva. Jedním z hlavních problémů je však dle místostarostky Mikulova Leony Alexové zahlcení pracovníků stavebních úřadů, které trápí složitost vydávání stavebního rozhodnutí.

Na řadu se dostalo také využití chytrých technologií v dopravě. Roman Nekula, správní ředitel společnosti Brněnské komunikace, informoval o pokračování projektu C-roads. Ten by měl díky kooperativním systémům poskytnout řidičům informace o aktuální situaci v silničním provozu. „Projekt nyní čeká samotná instalace zařízení na křižovatkách, které vozidlům umožní komunikovat s okolní infrastrukturou. Pilotní provoz budeme dále vyhodnocovat,“ uvedl Nekula.

Dalším tématem byly nehody na silnicích v obcích, a také na železničních přejezdech. Zástupci policie pak neopomněli vyzdvihnout důležitost kvality výuky v autoškolách jako významného prvku v zajištění bezpečnosti na silnicích, kterou má svým dílem v rukách každý účastník silničního provozu.