Tyto nové postupy by měly v dalších letech mnohem více reflektovat důsledky klimatických změn s důrazem na sucho. V rámci projektu se budou integrovat data z dálkového průzkumu země, pozemních stanic a dalších zdrojů s cílem umožnit online zobrazování a propojení dostupných dat. Tato integrace umožní zemědělcům operativní rozhodování o optimálních postupech zemědělského managementu s cílem minimalizovat dopady počasí na zemědělské hospodaření a na životní prostředí. Tento velký mezinárodní projekt, do kterého je zapojeno celkem 26 subjektů, bude probíhat na několika pilotních lokalitách, z nichž jedna se bude nacházet také v Jihomoravském kraji. Projekt bude realizován od 1. října 2019 do 30. září 2023.

"Přímá účast regionů ve vědeckých projektech programu Horizon 2020 není obvyklá. V České republice to tak bude poprvé, kdy se kraj jako instituce stane součástí vědeckého týmu programu Horizon 2020,” uvedl Miroslav Kubásek, předseda Výboru pro meziregionální vztahy Zastupitelstva Jihomoravského kraje, který stál u zrodu tohoto projektu. “Velkým problémem Jihomoravského kraje je sucho. Proto budeme v rámci projektu klást důraz na vytvoření metodických postupů zemědělského managementu, jejichž cílem bude zvýšit zadržení vody v krajině, zlepšit mikroklima, zvýšit pestrost krajiny, či navýšit stálezelené plochy,” doplnil Kubásek. Role Jihomoravského kraje v projektu je rolí pilotního regionu, ve kterém budou testovány výzkumné technologie. Dále budou v rámci projektu organizovány workshopy a semináře, v rámci kterých budou s výsledky projektu seznamovány subjekty působící v kraji v oblasti zemědělství, ochraně krajiny, lesa a vody.

Horizon 2020 je historicky největší výzkumný a inovační program EU, jehož cílem je zajistit, aby Evropa dávala světu prvotřídní vědu a technologie, které budou povzbuzovat hospodářský růst. Vzhledem k tomu, že řada krajů v České republice, včetně Jihomoravského, pro příští programové období po roce 2020 překročí 75 % průměrné úrovně HDP v EU, lze tak po roce 2020 očekávat snížení kohezních prostředků pro ČR. "V budoucnu se tak i kraje budou muset více zaměřit na čerpání z tzv. komunitárních programů - jako jsou právě např. Horizon, Erasmus, či LIFE -, ve kterých zatím Česká republika není moc úspěšná. Tento stav je způsoben tím, že byl doposud dostatek prostředků v tzv. strukturálních fondech, které jsou určeny přímo pro daný členský stát a nebyli jsme tak nuceni se zapojovat do komunitárních programů, kde panuje v rámci celé Evropy veliká konkurence,” doplnil Kubásek.