“Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody,” vysvětluje důvody podpory projektu ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch a doplňuje: “Podobně jako v České republice jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna.” Apollo se dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech na našem území, zejména na horách a v podhůří. “Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá,” dodává Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.

Proč motýlí král Apollo? Jasoň červenooký (Parnassius apollo) nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna, který má v řecké mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž ke svému životu spoustu světla a vyhovuje mu, když se na jeho lokalitách výskytu pasou zvířata. Svým mizením z krajiny nám tedy tento citlivý motýl prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci. Motýlím králem je nazýván pro svou nápadnou velikost, atraktivitu a zbarvení královského hermelínu.

Stejný příběh se v různých podobách týká mnoha dalších hmyzích druhů. Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách rapidně ubývá geometrickou řadou. Na vině je především úbytek stanovišť v důsledku lidské činnosti, zejména neudržitelných zemědělských postupů s rozsáhlým používáním pesticidů a chemických látek, opuštění tradičních způsobů hospodaření a pastvy, nepromyšlené nebo spontánní zalesňování a v poslední době také oteplování klimatu. ”To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka,” smutně konstatuje entomolog Karel Černý z Innsbrucku, který se již přes 30 let snaží nejen jasoně červenooké chránit v rakouských Alpách.

Celý projekt je tedy koncipován tak, že nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a revitalizaci celých biotopů, kde jasoň funguje jako tzv. deštníkový druh. To znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy. Svým charakterem by měl projekt zásadně zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti nejen motýlů a hmyzu v přírodě. Motýli totiž představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň.

“Mise Apollo” je naplánována oficiálně na 6,5 roku, avšak naše snahy a aktivity v této oblasti konečným datem na papíře samozřejmě neskončí. V současné době se projekt postupně rozbíhá, nejdříve bylo zapotřebí zažádat o všechna možná povolení a výjimky pro zvláště chráněné druhy, což se nám daří úspěšně. Státní i krajská správa vnímá projekt jako přínosný a fandí mu a velmi dobré vztahy máme také s Krkonošským národním parkem, který můžeme právem považovat za našeho partnera v projektu,” říká David Číp, předseda ochranářské skupiny JARO.

Na vybraných lokalitách bude prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. “Čekají nás proto náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy,” dodává Číp a pokračuje “V současné době čekáme, až trochu opadne sníh, abychom mohli začít s vyřezávkami a vysazováním namnožených živných rostlin - rozchodníků.”

“Za účelem snahy o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací,” vysvětluje jeden z nejlepších evropských chovatelů motýlů Miloš Andres z ČSOP Hradec Králové, který sehrál klíčovou úlohu při záchraně vymírajícího okáče skalního v Čechách a chov jasoňů bude mít na starosti.

Kromě jasoně míří tyto aktivity také na podporu dalších druhů. “Z motýlů bychom mohli jmenovat např. modráska nejmenšího a lesního nebo soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa pak také vzácné a atraktivní orchideje jako třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že zlepšíme kvalitu stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců. Kvalitnější prostředí s sebou nese i vyšší biodiverzitu," uzavírá Miloš Andres.

Na pokusu o návrat motýlího krále do Krkonoš spolupracují kromě Českého svazu ochránců přírody a správy Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.

Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován polskými kolegy z Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi jsou Klub Przyrodników a W. Szafer Institute of Botany of the Polish Academy of Sciences, z Rakouska pak European Wilderness Society a z Moravy Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty.

ČSOP Hradec Králové a JARO Jaroměř jsou členy Mezinárodní ochranářské skupiny JARO, která čítá celkem 11 spolků. Jejich členové se společně starají již o stovky hektarů přírodně cenných lokalit napříč Českou republikou a také v Polsku, Rakousku a na Slovensku. Své mnohaleté odborné zkušenosti úročí v mnohých úspěšných projektech v praktické ochraně přírody.