Kromě omezení úředních hodin, v důsledku nařízení vlády, onemocnění postihlo i pracovníky našeho úřadu. Do izolace se na základě pozitivního vyšetření postupně dostalo 10 zaměstnanců, což je 21,74% všech pracovníků. 4 pracovníci, což je 8,70%, muselo na základě rizikového kontaktu s nakaženým v průběhu roku do karantény. V našem úřadě jsme se po celý rok v maximální možné míře snažili snížit riziko šíření nákazy mezi pracovníky a sice zvýšeným hygienickým režimem na pracovištích, používání individuálních ochranných pomůcek, omezením skupinových jednání, větším využití komunikačních počítačových aplikací a využitím možnosti pracovat z domova. Avšak vzhledem k náplní své práce, která spočívá ve vykonávání dozorové činnosti v provozech, chovech či na jatkách, téměř dvě třetiny zaměstnanců této možnosti využívat nemohly.

V roce 2020 jsme v oblasti nákaz nemuseli řešit žádnou významnou nákazu hospodářských zvířat, ani jiných zvířat. V průběhu roku jsme řešili pouze opakující se výskyt ohnisek tularemie zajíců na Semilsku a jedno ohnisko trichofytózy u skotu na Českolipsku, tedy ty, které neměli významný ekonomický dopad na naše chovatel či obchodníky.

Ke konci roku jsme se však museli vypořádat s nepříznivou nákazovou situací zejména v Polsku a Německu a s tím spojeným rostoucím rizikem znovuzavlečení AMP do ČR. V listopadu 2020 byla tedy v části Ústeckého a Libereckého kraje vymezena Státní veterinární správou oblast s intenzivním odlovem prasat divokých, kde v rámci zvýšeného veterinárního dozoru byla vyšetřována na AMP také všechna ulovená prasata divoká. Doposud byla všechna vyšetření na AMP negativní. Současně se naši pracovníci zaměřili na edukaci chovatelské veřejností při prohlubování jejich opatření k biologické ochraně chovů. Stejná situace nastala s ptačí chřipkou (aviární influenza) v Polsku, následovala stejná opatření k zajištění biologické bezpečnosti chovů.

V oblasti welfare, tedy pohody zvířat, jsme zaznamenali nárůst podnětů, které se týkaly péče o zájmová i hospodářská zvířata. Převažovaly nevhodné podmínky chovu psů a u hospodářských zvířat vyčníval případ týrání koně, nedostatečným ošetření zvířete na Liberecku, které skončilo soudní dohrou, trestním rozsudkem se zákazem chovu.  Okruh porušení se stále opakuje a každoročně oddělení pro pohodu zvířat řeší porušení dobrých životních podmínek zvířat a to jak z pohledu zoohygieny, tak výživy zvířat.

U výkonu státního veterinárního dozoru se projevila nepříznivá humánní nákazová situace s COVIDem-19, která významně ovlivnila množství kontrol s ohledem na omezení kontaktu s lidmi z důvodu možnosti přenosu nákazy. V chovech zvířat v loňském roce KVSL provedla celkem 720 kontrol, což je o 170 kontrol méně, než v r. 2019. Z uvedeného počtu bylo 203 kontrol provedeno na podnět veřejnosti. Oproti roku 2019 sice celkový počet kontrol na podnět veřejnosti klesl o 60, ale procento podnětů se závadou zůstalo téměř stejné jako v r. 2019 a činilo 25%.

Procento všech kontrol v oblasti epizootologie a welfare se závadou se v roce 2020 pohybovalo na úrovni 23,19 %, což je oproti roku r. 2019, nárust o 13,70 %. Úřední veterinární lékaři se setkávali nejčastěji s opakujícími se problémy a sice s nevhodnými podmínkami chovu zvířat, neprováděním povinných zdravotních zkoušek zvířat, nedostatečné vedení záznamů o podávání léčiv a chybné evidence chovů a zvířat v centrální evidenci. Tento nárůst pochybení přikládáme tomu, že byl cíleně vybrán rizikovější soubor kontrolovaných subjektů.

Mezi nejzávažnější případy patřil případ zavlečení IBR do chovu IBR prostého, pozitivním kusem skotu, který se nakazil v průběhu pobytu ve shromažďovacím středisku zvířat připravených k exportu do zahraničí. S chovatelem bylo nutné zahájit správní řízení a nařízeno ozdravení stáda od IBR. Chov byl ozdraven.

Nejvyšší sankce byla uložena ve výši 80 000 Kč, a to za opakované nepředání informací o přesunu zvířat a nakládání s vedlejšími živočišnými produkty v rozporu s právními předpisy. Celková výše uložených pokut za zjištěných 99 porušení zákonů v oblasti epizootologie a welfare byla v loňském roce 758 000 Kč.

Úřední veterinární lékaře zaměstnávaly i úkoly spojené s veterinárním dozorem při odbavování zásilek živých zvířat a živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok KVSL vydala a potvrdila po provedené veterinární kontrole průvodní dokumenty k 537 exportním zásilkám živých zvířat a živočišných produktů, což oproti r. 2019 představuje pokles o 84 zásilek, z toho 37 jich bylo do třetích zemí.

Inspektoři KVSL se také významnou měrou podíleli připomínkováním materiálů ÚVS  v oblasti  welfare a epizootologie na tvorbě plánů kontrolní a dozorové činnosti pro příští rok.

Velmi náročný byl rok 2020 i v oblasti veterinární hygieny. KVSL provedla celkem 2 048 kontrol, což je sice o 434 kontrol méně, ale pořád musíme mít na paměti, že r. 2020 byl rok pandemie Covid-19. Kontroly byly zaměřeny na dodržování veterinárně hygienických podmínek při získávání, výrobě, balení, skladování, přepravě a uvádění na trh produktů živočišného původu. Procento kontrol se závadou se v roce 2020 pohybovalo na úrovni 3,83 %, což je o něco více než v r. 2019, kdy činilo 3,50 %. Mezi nejčastější závady patřily nedostatky ve značení potravin, v dodržování zásad správné hygienické praxe, nenahlášení dovozu potravin živočišného původu a nezajištění teplotního řetězce zejména u přepravy potravin živočišného původu a nedodržení doby použitelnosti při uvádění potravin do oběhu. V rámci provedených kontrol bylo prostřednictvím kontrolních nákupů také zjištěno uvádění do oběhu masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků z neregistrovaných provozoven. Nejvyšší pravomocně uložená pokuta v oblasti hygieny potravin tak byla v roce 2020 ve výši 160 000,- Kč za opakované nehlášení zásilek u obchodování v rámci EU. Celkově byly v oblasti veterinární hygieny za tyto přestupky uloženy pokuty ve výši 1 044 000,- Kč.

Oproti předchozím letům se z důvodu pandemie snížil počet kontrol provedených společně s Celní správou nebo Policií ČR a to na 41, oproti roku 2019, kdy bylo provedeno 151 kontrol. Při kontrolách se prověřovalo dodržování podmínek obchodování s produkty živočišného původu z členských zemí EU a dodržování podmínek při přepravě živočišných produktů. V rámci těchto kontrol bylo v 10 případech zjištěno pochybení, z toho k dnešnímu dni bylo uloženo 10 pravomocných pokut v celkové výši 385 000,- Kč. Nejčastěji zjišťovaným porušením legislativy bylo nedodržení přepravní teploty, nedostatečně označené potraviny a neúplná průvodní dokumentace ke kontrolovaným zásilkám.

Další důležitou veterinární činnosti v oblasti dozoru nad potravinami živočišného původu z pohledu ochrany území ČR před zavlečením nákaz, jsou kontroly v místech určení, kterých se vykonalo v r. 2020 celkem 253. V rámci nich bylo zkontrolováno 10 722 t živočišných produktů dovezených do Libereckého kraje z jiných států. Závady byly zjištěny ve 6 případech, do dnešního dne bylo uloženo 6 pravomocných pokut v celkové výši 23 000,- Kč.

V rámci kontrol odebrali veterinární inspektoři řadu úředních vzorků k laboratornímu vyšetření k ověření zdravotní nezávadnosti a jakosti vyrobených nebo dovezených živočišných produktů.  Dobrou zprávou je skutečnost, že nebyly zjištěny žádné závažné nálezy.

Celková výše uložených pokut za zjištěná porušení veterinárního zákona, zákona o potravinách a plemenářského zákona činila 1 802 200 Kč. 37 pokut bylo vydáno provozovatelům potravinářských podniků a přes 99 pokut bylo uloženo chovatelům zvířat.

Je potřeba i zmínit, že v r. 2020 byla prohloubena i spolupráce s veterinární službou Saska, kde spočívala ve 2 vzájemných recipročních návštěvách našich úřadů (duben a červenec 2020), kde jsem projednávali hlavně spolupráci v oblasti nákaz zvířat a způsob pružného, operativního předávaní informací.  

Závěrem hodnocení roku 2020 můžeme tedy konstatovat, že přes nepříznivou situaci způsobenou pandemii Covid-19, byla všechny plánované i mimořádné úkoly byly v r. 2020 splněny.

Mezi priority pro letošní rok řadíme především udržení mezinárodních statusů deklarujících příznivou nákazovou situaci na území státu, zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a ochrany spotřebitelů před klamáním, pokračování v úzké spolupráci s Celním úřadem a v neposlední řadě i veřejností, která v uplynulém roce výrazným způsobem přispěla svými podněty k odhalování možného týrání zvířat. Zaměříme se rovněž na zkrácení délky trvání správních řízení.

Za vedení KVS SVS pro Liberecký kraj

MVDr. Roman Šebesta
ředitel