Kromě omezení úředních hodin, v důsledku nařízení vlády, onemocnění postihlo i pracovníky našeho úřadu. Do izolace se na základě pozitivního vyšetření postupně dostalo 10 zaměstnanců, což je 21,74% všech pracovníků. 4 pracovníci, což je 8,70%, muselo na základě rizikového kontaktu s nakaženým v průběhu roku do karantény. V našem úřadě jsme se po celý rok v maximální možné míře snažili snížit riziko šíření nákazy mezi pracovníky a sice zvýšeným hygienickým režimem na pracovištích, používání individuálních ochranných pomůcek, omezením skupinových jednání, větším využití komunikačních počítačových aplikací a využitím možnosti pracovat z domova. Avšak vzhledem k náplní své práce, která spočívá ve vykonávání dozorové činnosti v provozech, chovech či na jatkách, téměř dvě třetiny zaměstnanců této možnosti využívat nemohly.

V roce 2020 jsme v oblasti nákaz nemuseli řešit žádnou významnou nákazu hospodářských zvířat, ani jiných zvířat. V průběhu roku jsme řešili pouze opakující se výskyt ohnisek tularemie zajíců na Semilsku a jedno ohnisko trichofytózy u skotu na Českolipsku, tedy ty, které neměli významný ekonomický dopad na naše chovatel či obchodníky.

Ke konci roku jsme se však museli vypořádat s nepříznivou nákazovou situací zejména v Polsku a Německu a s tím spojeným rostoucím rizikem znovuzavlečení AMP do ČR. V listopadu 2020 byla tedy v části Ústeckého a Libereckého kraje vymezena Státní veterinární správou oblast s intenzivním odlovem prasat divokých, kde v rámci zvýšeného veterinárního dozoru byla vyšetřována na AMP také všechna ulovená prasata divoká. Doposud byla všechna vyšetření na AMP negativní. Současně se naši pracovníci zaměřili na edukaci chovatelské veřejností při prohlubování jejich opatření k biologické ochraně chovů. Stejná situace nastala s ptačí chřipkou (aviární influenza) v Polsku, následovala stejná opatření k zajištění biologické bezpečnosti chovů.

V oblasti welfare, tedy pohody zvířat, jsme zaznamenali nárůst podnětů, které se týkaly péče o zájmová i hospodářská zvířata. Převažovaly nevhodné podmínky chovu psů a u hospodářských zvířat vyčníval případ týrání koně, nedostatečným ošetření zvířete na Liberecku, které skončilo soudní dohrou, trestním rozsudkem se zákazem chovu.  Okruh porušení se stále opakuje a každoročně oddělení pro pohodu zvířat řeší porušení dobrých životních podmínek zvířat a to jak z pohledu zoohygieny, tak výživy zvířat.

U výkonu státního veterinárního dozoru se projevila nepříznivá humánní nákazová situace s COVIDem-19, která významně ovlivnila množství kontrol s ohledem na omezení kontaktu s lidmi z důvodu možnosti přenosu nákazy. V chovech zvířat v loňském roce KVSL provedla celkem 720 kontrol, což je o 170 kontrol méně, než v r. 2019. Z uvedeného počtu bylo 203 kontrol provedeno na podnět veřejnosti. Oproti roku 2019 sice celkový počet kontrol na podnět veřejnosti klesl o 60, ale procento podnětů se závadou zůstalo téměř stejné jako v r. 2019 a činilo 25%.