Legislativa v její současné podobě nahrává spíše aktivistickým skupinkám, které jí zneužívají do té míry, že řada prioritních projektů nabírá zpoždění více jak deset let. Je otázkou, zda situace nedozrála k tomu, aby byl přijat Ústavní zákon o strategických stavbách zvláštního významu.

Účastníci současně podpořili úsilí vlády ČR i poslaneckou iniciativu, která si klade za cíl novelizovat tzv. „Liniový zákon“, a také přijmout zcela nový „Stavební zákon“. Takové změny by mohly výrazně zkrátit dobu pro přípravu jednotlivých staveb, a posunout ČR na úroveň jiných evropských zemí (nyní je ČR v rámci celosvětového srovnání na 154 místě - v úrovni např. Hondurasu).

Účastníci konference se shodli na tom, že změny zákonů jsou nutnou podmínkou k tzv. proinvestování se z prohlubující se hospodářské krize.

Pořadatelem akce, která se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ministra dopravy ČR, ministra dopravy a výstavby SR, hejtmanů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a předsedů Trenčianského a Žilinského kraje, je Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě.

„Stále dokola opakujeme (a budeme opakovat, dokud se situace nezmění), že proces přípravy strategických projektů v ČR je nenormální, zdlouhavý a de facto neřiditelný. Proto také pravidelně pořádáme tato odborná setkání a kontinuálně apelujeme na to, aby se závadný legislativní stav napravil. Musíme to však skutečně udělat, nikoliv o tom pouze řečnit. Strategické infrastrukturní projekty jsou v područí špatně nastavených zákonů, což ve svém důsledku nekontrolovatelně prodlužuje proces přípravy jednotlivých projektů,“ říká předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, Libor Lukáš a dodává: „Cítíme jako zadostiučinění, že vláda ČR i Poslanecká sněmovna postupně začínají věci napravovat. Je ale jasné, že bez společenského tlaku na úpravu stavební legislativy nedosáhneme očekávaného pokroku v řešení tohoto problému. Jen tak můžeme docílit zkrácení lhůt při přípravě staveb, a stavebně-inženýrské procesy pak můžeme systematicky řídit. V této souvislosti Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě rovněž navrhlo ministerstvu dopravy dílčí novelu zákona o prodlužující platnost EIA u prioritních infrastrukturních projektů z 5 na 7 let.

Především se to týká komplikované situace a zdlouhavým procesem, souvisejícím s vydáním stavebních povolení pro projekty dálnice D1 136 Přerov - Říkovice a D49 01 Hulín - Fryšták.“

„Musíme mít takové zákony, které hájí především zájmy naprosté většiny občanů. Současný stav, kdy doslova pár jednotlivců může svými smyšlenými obstrukcemi mařit strategické projekty státu, není stavem normálním a je třeba jej co nejdříve změnit,“ podotýká Libor Lukáš.

Co na konferenci zaznělo:

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček ocenil zvýšený důraz vlády na investování, a to zejména do dopravní infrastruktury, jako jedno ze zásadních opatření k překonání současné hospodářské krize. Ta je vyvolána epidemiologickou situací. Zdůraznil současně nutnost urychlení přípravy staveb jako podmínku k realizaci tohoto programu.

Komplikovanost stavební legislativy je zásadním rizikem pro realizaci současného programu ambiciózních infrastrukturních projektů. Tak to vidí ředitel strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a v souvislosti s přípravou tzv. rychlých spojení i zástupce generálního ředitele SŽDC Pavel Andršt.

Stavební zákon a složitý proces jeho projednávání byl tématem náměstkyně ministra pro místní rozvoj Marcely Pavlové, která zrekapitulovala hlavní přínosy tohoto procesu zásadní rekodifikace stavebního práva.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica poukázal na prudký nárůst výše investic do dopravní infrastruktury v letošním roce i nejbližších letech, a také na z toho vyplývající mimořádný tlak na řešení přípravy staveb.

Zástupci krajů zdůraznili potřebu systémového řešení financování rozvoje silnic II. a III. třídy. Také zástupci Evropské komise a dalších evropských institucí poukázali na potřebu zaměřit se na nové způsoby financování výstavby dopravní infrastruktury po roce 2020, jako například využití projektu PPP či zdrojů EIB.

Řeč byla také o konkrétních silničních a železničních projektech, potřebě kvalitního propojení se Slovenskem, zvláště pak projektu D49, dokončení dálnice D1 v okolí Přerova nebo severojižní propojení Moravy dálnicí D55; dále o modernizaci trati Otrokovice - Vizovice a Vlárské dráhy (Slovácko), případně dalších významných staveb, jakožto významných stimulů pro rozvoj moravských a slovenských regionů.

Na základě diskutovaných témat přijali účastníci konference tzv. LUHAČOVICKOU VÝZVU 2020 (viz příloha).

Podrobnější informace o konferenci najdete: www.konference-morava.cz a www.infrastrukturamorava.cz

ZÁVĚRY X. ročníku mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

„LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2020“

Účastníci mezinárodní konference se shodli na následujících závěrech:

ZMĚNA LEGISLATIVY A ODSTRANĚNÍ NADBYTEČNÝCH BYROKRATICKÝCH BARIÉR

• Neustále přetrvává komplikovanost legislativy pro investorskou přípravu staveb. Tato legislativa nejen, že znemožňuje (cestou používání opravných prostředků a procesních postupů ze strany dotčené veřejnosti – zapsaných spolků) plynulou realizaci jednotlivých projektů, ale je také překážkou rozvoje mobility a současně představuje zásadní riziko pro přípravu a realizaci strategických investic v České republice v reálném čase.
• Jako dílčí opatření pro urychlení přípravy staveb investorské prostředí očekává dokončení legislativního procesu, souvisejícího s novelou „liniového zákona“ č. 416 „O urychlení výstavby dopravní infrastruktury“. Ta mimo jiné zavádí jednotné závazné stanovisko, nahrazující veškeré správní akty, vydávané dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zavádí také tzv. „polský model“ v oblasti majetkových práv, stanovuje pevné lhůty pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy, řeší zneužívání ust. § 149 zákona č. 500/2004 - správní řád, zavádí „fikci souhlasu“ a minimalizuje počet samostatných správních rozhodnutí. Preventivním legislativním opatřením se jeví návrh na prodloužení lhůty platnosti závazného (ověřovacího) stanoviska MŽP k vlivům stavby (prioritního dopravního záměru) na životní prostředí (EIA) ze současných pěti na sedm let (týká se to projektů staveb dálnic D136 a D49, ust. § 23a odst. 3 zákona 256/2016, resp. zákona 100/2001).
• Účastníci konference považují přijetí novely „liniového zákona“ spolu s připravovanou novelou „stavebního zákona“ za klíčová legislativní opatření, směřující k urychlení realizace staveb dopravní infrastruktury. Připravované změny v legislativě výrazně zvýší kompetence i vliv státu, a také omezí obstrukční činnost mnoha neziskových organizací, které systematicky cestou replikovaných opravných prostředků a dalších procesních postupů napadají přípravu strategických investic v ČR.

ZMĚNA SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ A PŘEDVÍDATELNOST ROZPOČTOVÝCH ZDROJŮ

• Současný model financování dopravní infrastruktury neumožňuje systematicky naplňovat dlouhodobé cíle Dopravní politiky ČR, tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030. Avizované zvýšení investic do dopravní infrastruktury v nejbližších letech jako mimořádné protikrizové opatření vlády je nutno považovat pouze za dočasné opatření. Je nezbytné přijmout „Strategické rozhodnutí o přenastavení způsobu financování infrastrukturních projektů v ČR“ tak, aby se jednalo o dlouhodobě předvídatelné, rozpočtové zdroje s využitím soukromého kapitálu.
• Strategie financování silnic II. a III. tříd nemůže stát pouze na zodpovědnosti a rozpočtových možnostech krajů. Musí se stát součástí zodpovědné národní dopravní a rozpočtové politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference
V Luhačovicích 24. 9. 2020

PŘÍLOHA

Účastníci X. ročníku konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionu Střední a Východní Moravy a slovenské Pováží:

V oblasti silniční infrastruktury

• Vydat stavební povolení (MDČR) v případě posledního chybějícího moravského úseku dálnice D1 Říkovice – Přerov (stavba č. 136) jako hlavní dopravní tepny, spojující západ s východem republiky a zahájit jeho realizaci v průběhu roku 2021.
• Vydat stavební povolení (MDČR) a zahájit výstavbu hlavní trasy dálnice D49 v roce 2021, a to jako součást evropské sítě „core network“ stavbou 4901 v úseku Hulín – Fryšták. Urychlit přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták - Lípa pokračováním na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná. Na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska.
• Pokračovat v plynulé přípravě a výstavbě dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Otrokovice – Staré Město - Uherské Hradiště - Bzenec s pokračováním do Hodonína a Břeclavi a napojením na dálnici D2. V roce 2020 zahájit výstavbu úseku Babice - Staré Město, v roce 2021 úseku Staré Město - Moravský Písek, a v roce 2022 Olomouc - Kokory a Kokory - Přerov. V návaznosti na D55 urychlit přípravu tzv. východní tangenty jako součást obchvatu města Olomouce. Ve spolupráci MD a MŽP dořešit technické řešení průchodu dálnice D55 v lokalitě „Bzenecké Doubravy“.
• V kontextu závěrů Studie proveditelnosti D55 připravovat doprovodnou stavbu – „Propojení silnice I/50 a I/55“ (Uherské Hradiště - ul. Průmyslová a Kunovice – u areálu LET.
• Pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (D48) a v přípravě silnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín.
• Urychlit přípravu dalších úseků D35 Hradec Králové - Mohelnice jako strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru.
• Urychlit přípravu a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Jeseník v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35. V roce 2021 zahájit stavbu obchvatu Bludov.
• Co nejdříve dokončit výstavbu silnice E75/11, spojující D48 na české straně, vedoucí přes Jablunkov do Žiliny (jedná se především o úsek „Třanovice - Nebory“ na české straně, a také o úsek česko-slovenská státní hranice – Brodno na slovenské straně).

V oblasti železniční infrastruktury

• Dokončit přípravu stavby a od roku 2023 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín-střed).
• Urychlit proces přípravy a realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov a elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín. Tímto projektem dojde k připojení krajského města Zlín ke koncepci Rychlých spojení na železnici.
• Schválit studii proveditelnosti „Modernizace a elektrizace trati Staré Město - Uherské Hradiště - Veselí nad Moravou – Kunovice - Uh. Brod – Luhačovice – Bojkovice – Brumov-Bylnice.“
• Urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí – Vsetín - Horní Lideč, včetně realizace železniční stanice Vsetín.

V oblasti vodní dopravy

• Pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže.
• Připravit plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.

V Luhačovicích 24. 9. 2020