Účastníci konference diskutovali o průběhu kůrovcové kalamity, obnově lesa na vzniklých velkoplošných holinách i o budoucnosti lesů ve střední Evropě. Garantem setkání byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, záštitu nad konferencí poskytl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Kůrovcová kalamita představuje obrovskou zátěž a destabilizaci celého sektoru, ale na druhé straně i určitou příležitost pro urychlení změn, které jsou v oblasti lesního hospodářství nutné, uvádí ředitel VÚLHM Vít Šrámek jeden z důvodů pro pořádání tohoto setkání. Místo pro odborné setkání nebylo vybráno náhodně. Kraj Vysočina je kůrovcem nejvíce postiženým regionem v České republice a Jihlava se tedy stala vhodným místem o kalamitě nejen hovořit, ale v rámci exkurze ji i zažít/vidět na vlastní kůži.

„Lesy Kraje Vysočina postihuje kůrovcová kalamita od roku 2015. Zdá se, že gradace kůrovce dosáhla v roce 2020, dopady kůrovcové těžby jsou však neobyčejně silné. S ohledem na potřebu kalamitní holiny co nejdříve zalesnit, Kraj Vysočina podporoval obnovu lesů nejprve z vlastních zdrojů a po zavedení státních příspěvků zajišťuje jejich administraci v největším objemu v rámci ČR,“ uvedl Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Na setkání oborníků mimo jiné zaznělo, že lesní hospodářství ve střední Evropě se opírá o 4 až 5 hlavních lesních dřevin, které v hospodářských lesích zcela dominují a pro které je obvykle i odpovídající zásoba reprodukčního materiálu. Toto spektrum je nutné zásadně rozšířit.

V Německu například odborníci zpracovali doporučení pro posílení podílu již osvědčených dřevin jako je třešeň, dub červený, akát, jedle obrovská, douglaska, modřín, osika, olše ale i provenienční testování zatím málo prozkoumaných dřevin jako je habr, javor mléč, jeřáb břek, dub pýřitý, jedle Nordmanova, buk východní, líska turecká nebo cedr.

Konference přinesla zajímavou možnost výměny informací o průběhu kůrovcové kalamity a možnostech vhodné obnovy lesních porostů, což je problém, který je současně řešen ve většině zemí střední Evropy. Posílení vzájemné informovanosti a koordinace postupů mohou vést k větší efektivitě zvládání současné nepříznivé situace. Je pravděpodobné, že obdobné setkání se bude po dvou až třech letech opakovat, ať již u nás, nebo v některé ze sousedních zemí.