Několikahodinový program byl, podle informací náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury Jany Fischerové, příležitostí k seznámení a výměně informací o aktivitách, které vedou k oživení památek, ať už je jejich majitelem kdokoli – stát, kraj, obec nebo město nebo soukromá osoba. Pořadatelství dalšího ročníku setkání zámeckých pánů bude opět směřováno na některou z historických usedlostí. Letos založená nová tradice setkávání zámeckých pánů na Vysočině tak bude příští rok pokračovat.

Informace týkající se oživení historických objektů a stručné představení související Berlínské výzvy poskytl hostům Petr Svoboda, viceprezident Asociace  majitelů hradů a zámků. Zaměřil se na praktické příklady oživení s tím, že jako příklad dobré praxe uvedl právě revitalizaci Zámku ve Velkém Meziříčí a ocenil intenzivní snahy rodiny Podstatských-Lichtenstein vystavit vlastněné předměty z předprvorepublikové i následné historie. Příkladem může být vystavení autentického kapesníku hraběte Františka Harracha z Velkého Meziříčí, s krvavou stopou po ošetření, které poskytl postřelenému arcivévodovi Františku Ferdinandovi v Sarajevu v roce 1914.

Ředitel Vysočina Tourism, krajské destinační agentury Tomáš Čihák představil všem hostům možnosti spolupráce a nabídl osvědčené nástroje pro prezentaci akcí, objektů samotných i příběhů, které si najdou místo v agenturou vydávaných tiskovinách.

Ladislav Seidl z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského odboru Kraje Vysočina připomněl investice Kraje Vysočina do vlastních hradních a zámeckých objektů – do Hradu Roštejn, Hradu Kámen i do Zámeckého objektu Muzea Vysočiny Třebíč, který je nově součástí třebíčských památek UNESCO.