„Mnoho památek v našem kraji by bez úsilí dnes oceňovaných dobrovolníků jen těžko hledalo záchranu. Naši historii si musíme připomínat a stav, v jakém se památky nacházejí, je odrazem kvality celé společnosti. Upřímně proto děkuji všem dobrovolníkům v Královéhradeckém kraji, kteří o naše architektonické dědictví pečují. Jsem přesvědčen o tom, že do této činnosti se musí zapojovat i samospráva a společně musíme hledat cesty, jak památky zachovat,“ uvedl hejtman Martin Červíček.

Královéhradecký kraj vyhlásil nový ročník Ceny památkové péče na přelomu letošního roku s tím, že nominovat dobrovolníky bylo možné od ledna do února.

„Cena památkové péče vznikla proto, abychom ocenili a vyzdvihli práci všech, kteří pečují o památky a usilují o jejich záchranu v našem regionu. Do letošního ročníku bylo nominováno 13 osob a spolků a všichni si zaslouží naše velké uznání. Letos se uskutečnil druhý ročník soutěže a já věřím, že v oceňování budeme pokračovat i nadále. Vítěze v každé kategorii jsme ocenili částkou 50 tisíc korun,“ sdělila náměstkyně Martina Berdychová.

Cena za obnovu kulturní památky

Tato cena se dělí do dvou podkategorií. Do finále v podkategorii Cena za stavební obnovu vybrala odborná komise: Josefa Šefla za obnovu bývalé fary v Uhřínově, Oblastní charitu Červený Kostelec za opravu Ateliéru Břetislava Kafky a spolek Přátelé Markvarticka. Ocenění v této podkategorii si nakonec odnesl právě tento spolek za rekonstrukci kostela sv. Jiljí v Markvarticích. 

Gotický, později barokně upravený kostel sv. Jiljí je nespornou dominantou obce Markvartice. Jeho špatný stav proto nenechával v klidu místní obyvatele. Převzetí areálu kostela do vlastnictví obce bylo impulsem ke vzniku spolku Přátelé Markvarticka a zahájení prvních kroků k jeho obnově. Po opravě márnice byla zajištěna statika kostela a zrekonstruována fasáda věže včetně kostelních hodin. V současné době se opravují kostelní varhany.

„Samotný průběh prací je na desetiletí. To znamená, pokud se nám podaří, a my v to věříme, dotáhnout opravy kostela do zdárného konce. Ale bavíme se o opravě fasády a střechy. Až poté začne vnitřní rekonstrukce. Kromě kostela se snažíme zachraňovat místní roubené stavby, té práce je tu opravdu hodně, na několik let, možná na několik životů. Tyto práce nikdy nekončí,“ řekl předseda spolku Petr Brabec.

Cenu v podkategorii restaurování získala Římskokatolická farnost Nová Paka za restaurování nástěnných maleb v klášterních kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace.

Kostel patřící k nejcennějším památkám vrcholného baroka v Čechách byl postaven podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Poslední velké opravy proběhly ve 30. letech 20. století. Jeho rozsáhlá obnova probíhá již od roku 2002. Součástí této obnovy bylo i restaurování fresek v interiéru kostela realizované v letech 2014 až 2021.

„Bývalý poutní kostel má tady v Podkrkonoší veliký význam a jsem osobně rád, že znovu celý tento prostor, kam přišli během staletí statisíce poutníků, znovu zazáří ve své kráse a může oslovit všechny, kdo sem přijdou, nejenom na bohoslužby,“ uvedl farář Pavel Kalita, který působí v novopacké farnosti již 16 let.

Cena za významný počin a dlouhodobý přínos památkové péči

V této kategorii byla v letošním roce udělena pouze cena v podkategorii Cena za dlouhodobou cílenou činnost popularizační, přednáškovou, publikační v oblasti památkové péče. Odborná komise do finále určila: Ochránce památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV, Společnost železniční výtopna Jaroměř a Ing. arch. Jana Slavíka. Cenu získala Společnost železniční výtopna Jaroměř.

Spolek fungující od roku 1991 má ve svém fondu pět parních lokomotiv, tři motorové lokomotivy a desítky železničních vozidel. Od roku 1994 provozuje stálou expozici železničního muzea v bývalé výtopně, kterou od roku 2010 rovněž rekonstruuje. Spolek se zabývá nejen opravami a sbírkou železničních vozidel, ale také prezentací těchto kulturních památek a železničních reálií veřejnosti.

„Nejvzácnější a asi neblíže našemu srdci je tzv. Kafemlejnek, lokomotiva 310.006 z roku 1878. To byla první lokomotiva, kterou spolek opravoval. Mašinka skončila v Hradci Králové na nádraží jako pomník a v roce 1986 byla z pomníku odstraněna. V červenci 1989 díky opravě byla zprovozněna a uskutečnily se první jízdy pro veřejnost. Lokomotiva je dosud stále v expozici a je to pro nás opravdu to nejvzácnější co máme, protože jsme na ní všichni vyrůstali,“ dodává k expozici předseda spolku Bohuslav Škoda.

Péče o válečné hroby

Během slavnostního odpoledne ocenil ředitel Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR Pavel Kugler ve spolupráci se zástupci kraje pět nominovaných za péči o válečné hroby:

Obec Bílý Újezd za příkladnou péči o válečné hroby v katastru obce a za opravu pomníku obětem 1. světové války v Hrošce.

Město Vamberk za příkladnou péči o válečné hroby v majetku města; za opravu pomníku obětem 1. světové války v Pekle nad Zdobnicí a vybudování pomníku v Merklovicích.

Městys Velký Vřešťov za příkladnou péči o válečné hroby v katastru obce a za opravu pomníků obětem 1. světové války a 2. světové války

Obec Lužec nad Cidlinou za příkladnou péči o válečné hroby v katastru obce, za opravu pomníku v centru obce s přispěním Ministerstva obrany ČR.

Matouše Holase za vydání publikace Archeologie Prusko-rakouské války z roku 1866, která je považovaná za významný metodický podklad pro ochranu a poznání dosud neoznačených válečných hrobů a archeologie bitevního pole.