Diskuzi předsedal hejtman Karlovarského kraje, PaeDr. Josef Novotný, spolu s PhDr. Václavem Markem z České hlavy. Dalšími diskutujícími byli zástupci státní správy a samosprávy a představitelé soukromé sféry:

• Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
• Ing. Eduard Muřický, ředitel sekce průmyslu Ministerstva průmyslu a obchodu
• JUDr. Václav Sloup, náměstek pro školství Karlovarského kraje
• Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory
• Gabriela Nekolová, DiS., regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký a Moravskoslezský kraj
• Eva Karešová, vedoucí personálního oddělení,  Astos Machinery, a.s.
• 

V publiku pak usedli především ředitelé středních odborných škol a zástupci regionálních zaměstnavatelů.

Pracovních míst je dost, chybí však motivace

Žáci devátých tříd v dnešní době raději volí studium klasických maturitních oborů bez ohledu na to, zda jej bez problému zvládnou a najdou uplatnění na trhu práce. Po schopných mladých řemeslnících je ze strany firem velká poptávka, ale přesto zůstávají tato místa neobsazena. Proč?

„Celá řada zaměstnavatelů si stěžuje na učební osnovy. Absolventi k nim přicházejí nepřipraveni. Na jednu stranu s nimi souhlasím, ale na druhou stranu není možné, aby školy za 3 roky stihly vyprodukovat hotové učně.“ říká Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje.

Podobný názor mají zástupci zaměstnavatelů. „Jsou to děti svých rodičů, my je nemůžeme stihnout za 3 roky naučit zodpovědnosti. Kolikrát pocházejí z poměrů, kde jsou jediní, kteří v domácnosti ráno vstávají… Oba rodiče mají nezaměstnané a to je nijak nemotivuje se chovat jinak. Mají špatný příklad, a proto musíme začít u rodičů.“

Akce Machři roku je tak jeden ze způsobů, jak alespoň jednorázově ukázat rodičům, že i řemeslo má smysl a perspektivu. Další z opatření ke zlepšení situace v odborném školství v Karlovarském kraji, které již nese ovoce, jsou stipendia pro žáky středních škol Karlovarského kraje. „Vybrali jsme obory, které jsou právě zaměstnavateli v našem kraji nejvíce poptávané. Byli bychom rádi, kdyby se žáci více zajímali o učňovské obory, které v současnosti nabízejí moderní zázemí a technické vybavení.“ říká Václav Sloup, náměstek hejtmana pro školství.

Firmy bojují samy

Za předsednickým stolem usedla i Eva Karešová ze strojírenské společnosti Astos Machinery z Aše. Všechna pracovní místa mají úspěšně obsazená, avšak výroba se stále rozrůstá, tak je potřeba navýšit kapacitu.

„Spolupracujeme nejen se středními školami, ale už i se základními školami. Snažíme se žáky všelijak motivovat – zatraktivnit jim technické obory. Děláme například různé soutěže a samozřejmě je k nám bereme na praxi. Kámen úrazu však spatřujeme v oslovení rodičů, kteří právě často rozhodují za děti o jejich budoucí škole.“

Spolupráce je však plodná jen do chvíle, než se absolventi rozhodnou odejít jinam. „My je vychováme, ale oni pak jdou na vysoké školy, zůstanou pak v Praze nebo jdou do úplně jiného podniku. To je naše riziko.“

S názorem souhlasili i zástupci jiné regionální technologické firmy, Ept Connector: „Do celého tohoto procesu jdou nemalé prostředky z našich peněz a mají nejistou návratnost. Například první půl rok řešíme disciplínu absolventů, a pak je teprve učíme, jak mají správně pracovat. Jsme pak velmi zklamáni, když nám zaměstnanec odejde. Neexistují však prostředky, jak jej u nás uvázat.“

Stát hledá cestu, jak pomoci. Inspiruje se u Německa.

V sousedním Německu se úspěšně daří propojovat odborné školství s praxí – se soukromými firmami. Tím je zaručeno, že toto vzdělávání plně odpovídá požadavkům praxe a absolventi si pak lépe najdou uplatnění. Jedná se o tzv. duální školství. Země uplatňující tento systém se s nezaměstnaností mladých lidí potýkají mnohem lépe. V Německu je vůbec nejnižší míra nezaměstnanosti absolventů v Evropě – pouze 9%. U nás a v řadě dalších evropských zemí je to i 3x tolik.

„Chceme se přiblížit duálnímu systému. Podnikový učeň – to je něco, co funguje v Německu. Mají smluvní vztah, nemají prázdniny, ale dostávají mzdu. A zajímavé je, že potom nemusí nastoupit v této firmě, protože nemají žádný závazek. I přesto tento systém úspěšně funguje. I my neustále pracujeme na tom, aby se vzdělávací systém více skládal z praxe.“ říká Petr Bannert z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Ve vyšších ročnících mají v Německu větší poměr praxe než teorie a tento trend by měl do budoucna být zaváděn i v ČR. Změna vzdělávacího systému však není jediným řešením.

„Mladí lidé fungují úplně jinak než generace střední. Musíme komunikovat jako oni, abychom se jim přiblížili.“ dodává Eduard Muřický z Ministerstva průmyslu a obchodu. „Rok 2015, jsme spolu se Svazem průmyslu a dopravy vyhlásili Rokem technického vzdělávání. Chceme, aby společnost vnímala, že řemeslo má zlaté dno, ale také, že i vědci a technika jsou velmi důležití.“