Ochránkyni se sice daří pomáhat rodičům, kteří se na ni s tímto problémem obracejí, ale ani náprava v jednotlivých případech zatím nepřináší systematickou změnu praxe. K řešení by podle ochránkyně přispělo např. důkladné proškolení zaměstnanců poboček, které se s příhraničním zaměstnáváním setkávají.

Problém lze dobře ilustrovat na jedné z posledních úspěšně vyřešených stížností rodiny z Ústeckého kraje. Matce dítěte byl v ČR přiznán a vyplácen rodičovský příspěvek. Poté, co doložila, že otec začal dojíždět za prací do Německa, úřad práce určil, že příslušným k výplatě rodičovského příspěvku se stává Německo.

Výplatu dávky zastavil a odkázal matku, ať si o ni požádá v Německu. Dítěti však bylo v této době přibližně 18 měsíců a v Německu se rodičovský příspěvek vyplácí pouze do 14 měsíců věku. Matka tedy nedostávala rodičovský příspěvek ani z Německa, ani z České republiky.

Postup úřadu práce považuje veřejná ochránkyně práv za nesprávný. Podle evropských koordinačních nařízení mělo sice Německo přednostně vyplácet rodičovský příspěvek z důvodu výdělečné činnosti otce dítěte v Německu, ale sekundárně měla tuto povinnost i Česká republika z důvodu bydliště dítěte. Úřad práce měl sám aktivně kontaktovat příslušný německý orgán a předat mu žádost o přiznání rodičovského příspěvku. V případě, že německý orgán nereagoval a nezačal dávku vyplácet, měla Česká republika prozatímně poskytovat dávku do doby vyřízení věci v Německu a finanční vyrovnání následně řešit s německým orgánem.

Jelikož se rodičovský příspěvek v Německu vyplácí pouze do 14 měsíců věku dítěte, lze předpokládat, že rodina neměla na dávku v Německu již nárok. Úřad práce tak měl v souladu s českými právními předpisy vyplácet matce zbývající rodičovský příspěvek až do u nás stanoveného limitu 220 000 Kč.

Úřad práce po šetření veřejné ochránkyně práv přislíbil obrátit se neprodleně na příslušnou instituci v Německu, aby ověřil nárok matky na rodičovský příspěvek z Německa. Následně rozhodne o doplatku rodičovského příspěvku z České republiky z důvodu bydliště dítěte.