Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů:
Návrh novely zákona byl vypracován k zajištění souladu právního řádu České republiky s těmito předpisy Evropské unie:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

Směrnice nadále stanoví podmínky pro schválení osob odpovědných za provedení povinného auditu a minimální požadavky pro provedení takového povinného auditu, nové nařízení pak zavádí společný regulační přístup a jednotné použití podrobných pravidel pro statutární auditory a auditorské společnosti v případech, kdy provádějí povinné audity subjektů veřejného zájmu.
Oba právní akty představují nový rámec regulace povinného auditu v Evropské unii. Datum implementace, resp. účinnosti nového právního rámce je 17. června 2016.
Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů:
Primárním důvodem předložení vládního návrhu novelizace autorského zákona je transpozice směrnice 2014/26/EU, která zajišťuje v rámci Evropské unie jednotný právní rámec pro úpravu kolektivní správy jako klíčového institutu autorského práva s cílem přispět k jejímu řádnému a transparentnímu výkonu. Kromě toho směrnice zavádí možnost přeshraničně licencovat užití hudby online v internetovém prostředí.
Novela také reaguje na některé další problémy, zejména na kritizovanou praxi sjednávání sazebníků odměn. Rovněž by měla otevřít širší možnosti pro zjednodušené licencování, a tím výrazně zlepšit přístup ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství pro jeho efektivnější využívání v digitálním prostředí.
Zákon předkládá Ministerstvo kultury (MK).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta:
Navrhovaný zákon novelizuje platný zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění posledních předpisů, který je zastřešujícím právním předpisem pro problematiku výkonu regulovaných povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a uznávání jejich odborných kvalifikací.
Cílem návrhu zákona je zejména komplexní úprava stávajícího systému specializačního vzdělávání a vzdělávání v nástavbových oborech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví. Návrh zákona především zjednodušuje postavení školence zařazeného ve specializační přípravě, snižuje administrativní náročnost uskutečňování specializačního vzdělávání poskytovatelům zdravotních služeb a dalším oprávněným subjektům a současně jednoznačně definuje podmínky specializačního vzdělávání.
Zákon předkládá Ministerstvo zdravotnictví (MZD).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Návrh je zejména reakcí na potřebu transpozice nové směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a implementaci požadavků vycházejících z hodnocení výboru Moneyval Rady Evropy. Za účelem naplnění požadavku zřízení rejstříku skutečných majitelů právnických osob obsažený ve výše uvedené směrnici a po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti řeší mimo jiné i transparentnost vlastnictví právnických osob. V návaznosti na doporučení výboru Moneyval Rady Evropy obsahuje návrh také změnu statusu orgánu, který pro Českou republiku plní roli instituce, označované v mezinárodním právu včetně práva EU jako „finanční zpravodajská jednotka“, tímto orgánem je Finanční analytický útvar Ministerstva financí. Navrhuje se zřídit samostatný Finanční analytický úřad jako správní úřad v podřízenosti Ministerstva financí.
Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF).

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování:
Cílem navrhované změny vyhlášky je v první řadě reagovat na změny Akt Světové poštovní unie projednané na kongresu Světové poštovní unie v Doha (2012), které se dotkly i oblasti poskytování služeb pro nevidomé osoby. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem Světové poštovní unie, je povinna realizovat závazky vyplývající jí z tohoto členství, a tedy i zajistit plnění podmínek stanovených Akty Světové poštovní unie pro poskytování poštovních služeb. Akty Světové poštovní unie se rozšiřuje okruh osob, které mohou být odesílatelem nebo adresátem poštovní zásilky v rámci služby pro nevidomé osoby, a dále se rozšiřuje okruh předmětů, které mohou být obsahem poštovní zásilky v rámci dané poštovní služby. Změna vyhlášky tak zasahuje úpravu technické specifikace základní služby bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby (§ 3 odst. 1 písm. f) zákona o poštovních službách) tak, aby poskytování této služby v režimu základní služby bylo s požadavky Akt Světové poštovní unie v souladu.
Druhou cílovou oblast představuje problematika dostupnosti pošt. Nařízením vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb (dále jen „nařízení vlády“), byl s účinností od 1. ledna 2016 stanoven minimální počet provozoven na 3 200. Na základě úpravy nařízení vlády, které má vyšší právní sílu než vyhláška, je tak nezbytné upravit zejména ustanovení § 14 vyhlášky (Dostupnost pošt) a uvést jej do souladu s požadavky nařízení vlády, tj. zajistit dostupnost a hustotou pošt na území České republiky s ohledem na jejich nařízením stanovený minimální počet 3200 provozoven pro poskytování základních služeb.

Zákon předkládá Český telekomunikační úřad (ČTÚ).