V roce 2005 bylo v Jizerských horách 70 tokajících samců tetřívka, před rokem už jen 40. V Krkonoších dnes žije jen polovina kusů z dvou set evidovaných před 11 lety. V Krušných horách je situace obdobná – v roce 2005 lesníci napočítali 300 kusů, loni už jen 200. Co se stalo? „Hory se zalesňují a tetřívek potřebuje otevřené planiny a rašeliniště,“ vysvětluje Markéta Kavková, specialistka na ochranu přírody z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR. Do hor chodí také stále více lidí. Ani to tetřívkovi neprospívá. „V rašeliništích se instalují poválkové chodníky, vznikají nové vyhlídky a značené trasy, které přivádějí do hor jak pěší, tak cyklisty i lyžaře. Tetřívkovi, který patří do Jizerských i Krušných hor, ale i do Krkonoš a na Šumavu, se tedy v jeho historickém teritoriu přestalo dařit a stal se ohroženým živočišným druhem,“ říká Kavková. Lesy ČR tedy realizovaly v letech 2014 a 2015 na dvou lesních správách – v Jablonci nad Nisou a ve Frýdlantu v Čechách projekt za 3,8 milionů korun spolufinancovaný z Evropské unie. „Na náhorní plošině Jizerských hor jsme odlesnili 42 hektarů a rozvolnili dalších 47 hektarů lesa. Vzniklo tak dvanáct tetřívčích center s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují. Vysazené jeřáby a břízy jsou zdrojem potravy. Pro tetřívka tak vzniklo prostředí vhodné k životu,“ uvádí Ludvík Řičář, ředitel libereckého krajského ředitelství Lesů ČR.

Obdobně zaměřený evropský projekt loni skončil také v Krušných horách na Lesní správě Litvínov. „Na pěti hektarech jsme obnovili biotop vhodný pro tetřívka. Nyní chceme pokračovat na dalších 30 hektarech. Projekt bychom rádi realizovali příští rok,“ zmiňuje litvínovský lesní správce Pavel Rus. Státní lesníci také pořádají na toto téma odborné semináře. Naposledy se s kolegy z KRNAPu, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - regionálního pracoviště Liberecko, z Krajského úřadu Libereckého kraje, ale i s uživateli honiteb, členy České společnosti ornitologické a dalšími setkali 9. června v Jizerských horách v centru horské osady Jizerka a poté na středním jizerském hřebeni, v jednom ze zmíněných center.