Tetřev hlušec patří mezi velmi vzácné živočišné druhy. V České republice žije jeho nepočetná populace jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se rozšiřuje v Beskydech. Podnik během šesti posledních let vypustil do přírody 73 tetřevů včetně letošních čtrnácti. Kromě odchovny na Řepčonce vybudovaly Lesy ČR v masivu Travný aklimatizační voliéry. „Tetřevům přizpůsobujeme i lesnické hospodaření. Kvůli různorodé dřevinné skladbě podporujeme maximální zastoupení jedle v porostech, ale i vtroušené listnáče, jako je jeřáb, bříza, nebo jíva, jejichž listy a plody se tetřev živí. Uvolňujeme také plochy s borůvčím.

Kromě toho v místech, kde tetřevy vypouštíme, tlumíme populaci predátorů, zejména lišku, kunu a prase divoké. Vzhledem k extrémní plachosti tetřeva a stresu bylo potřeba změnit i turistické značení. Na vrchol Travného tak už nevedou žádné trasy, což většina návštěvníků respektuje a vydá se jinam,“ říká lesní správce z Frýdku-Místku Tomáš Peka.

Lesy ČR se v beskydském zařízení snaží o co nejpřirozenější odchov. Jen tak mohou tetřevi v přírodě přežít a být schopní reprodukce. „Po jarním vylíhnutí kuřat necháváme veškerou péči o mláďata na samicích. My zajišťujeme hejnu co nejlepší životní podmínky,“ vysvětluje tetřevnice Adéla Jonáková. Kohouti a slepice žijí, kromě období toku, téměř odděleně. Během toku, tedy od února do dubna, se slepice vpouštějí do hnízdních voliér, které suplují mladý smrkový porost s dostatkem úkrytů a možností vyvarovat se vlhku, které může pro vylíhnutá kuřata představovat i smrtelné nebezpečí.

Slepice poté sedí necelý měsíc na snůšce pěti až patnácti vajec, a během dvou dnů se líhnou mláďata. Ta pak spolu s matkou pobývají zhruba dva měsíce v odchovně. „Předkládáme jim přirozenou potravu, například větve smrku, buku, jívy, dále list i plod borůvčí, byliny i živočišnou složku a dostatek lesních plodů, které budou vyhledávat i po vypuštění do hor,“ doplňuje Jonáková. Koncem léta se celá rodinná hejna včetně matky přemístí do aklimatizačních voliér v horách, kde si tetřevi zvykají na volnou přírodu, aby se do konce září podařilo odchovaná mláďata bez problémů vypustit.

Při úpravě biotopů v celé oblasti podnik spolupracuje se Správou CHKO Beskydy, partnerem je i Klub českých turistů. „Výskyt tetřevů monitorujeme fotopastmi, nálezy pobytových znaků i přímým pozorováním. Z toho usuzujeme, že naši tetřevi v beskydské přírodě prospívají. I přesto ale zůstává populace zranitelnou a je třeba ji pravidelně posilovat,“ dodává správce Peka.