Příroda se totiž na epidemickou situaci neohlížela a řídila se jako vždy podle svých vlastních zákonitostí. Naši zaměstnanci tak i nadále vyráželi do ulic hlavního města pro zvířata v nesnázích a pečovali o zvířecí pacienty. Na jaře měli navíc na starosti výrazně větší množství mláďat volně žijících druhů než obvykle, neboť tato mláďata v prvních týdnech a měsících jejich života rušili lidé, kteří se kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru v mnohem větší míře vydávali do přírody. Celkem záchranná stanice v?roce 2020 přijala 5 186 živočichů 143?různých druhů. To je druhé nejvyšší číslo v historii jejího fungování, větší počet pacientů jsme zaznamenali jen v roce 2019, kdy pod rukama ošetřovatelů prošlo 5 368 zvířat.

Nejčastěji (41 % všech řešených případů) se k nám dostávali živočichové, kteří utrpěli nějaké zranění – obvykle při střetech s vozidly, při pokousání jiným živočichem nebo při nárazech do překážek, jako jsou například skleněné plochy nebo trolejové vedení. V průběhu roku jsme psali například o poštolce, která si bodcem proti holubům propíchla stehno, o vzácném tenkozobci, který zřejmě narazil do prosklené plochy či nějaké jiné bariéry, o labuti, která se chytla do pytlácké nástrahy na ryby, nebo o muflonovi, který si pravděpodobně při střetu s autem zlomil nohu. Další příběhy jsme pro vás zveřejňovali na našich sociálních sítích (FB, IG).

Z celkového množství přijatých zvířat bylo 49 % malých, nesamostatných mláďat (2 530), 18?% bylo ve?věku do jednoho roku (928) a 33 % pacientů již dosáhlo dospělosti (1 728). S mláďaty standardně souvisí i nejvytíženější měsíc z celého roku. Obvykle to bývá některý z letních měsíců, kdy takzvaná sezona mláďat vrcholí. Tentokrát byl nejnáročnější červen, stanice během něj přijala 935 pacientů.

Dvě třetiny zraněných a jinak handicapovaných zvířat tvořili ptáci a zhruba třetina připadla savcům.

Z ptačích druhů jsme se nejčastěji starali o holuby hřivnáče (562), kachny divoké (530), hrdličky zahradní (170), labutě velké (163), poštolky obecné (140), rorýse obecné (127) či sýkory koňadry (125).

Rok 2020 byl pro nás ale výjimečný především příjmem velkého počtu mláďat veverek. Celkem jsme v roce 2020 přijali 143 veverek, z nichž bylo 124 nesamostatných mláďat, tedy o 26 více než v roce?2019 (121 přijatých veverek, z toho 98 nesamostatných mláďat) a o 55 více než v roce 2018 (92 přijatých veverek, z toho 69 nesamostatných mláďat). Největší rozdíl jsme zaznamenali v první třetině roku. Zatímco v roce 2019 jsme v tomto období přijali 25?veverčátek, v?roce?2020 to bylo 52. Tento nárůst připisujeme jarním opatřením proti šíření koronaviru, která uzavřela obchody a?„nasměrovala“ lidi do přírody. A tam se právě vyskytovala (nejen) veverčí mláďata, kterým mohly velké počty lidí uškodit. V tomto období se do naší péče dostávala hlavně veverčata ve věku kolem 6?týdnů, což je doba, kdy malé veverky opouštějí hnízdo a začínají zkoumat svět kolem. Pokud nějaké mládě ze stromu spadne, matka k němu sleze a navede ho zpět do koruny. Jsou-li však v?bezprostřední blízkosti lidé, může se stát, že se matka k mláděti neodváží. To pak zůstane osamocené dole v trávě a hrozí mu, že zahyne nebo jej uloví predátor.

Odchov malého veverčího mláděte je velmi náročný. V průměru u nás každé takové mládě strávilo 65 dní. Až do 8 týdnů jeho věku je potřeba jej kojit, teprve poté je schopné přejít na pevnou stravu. Další péče trvá ještě cca 4 týdny, mládě je plně samostatné až ve věku 3 měsíců. I když už přijímá pevnou stravu, stále se ještě potřebuje zdokonalovat v mnoha dovednostech, které jsou pro něj životně důležité – zvláště ve šplhání a skákání. To všechno u nás veverky trénují ve venkovních voliérách, kde mají dostatek prostoru a také kmenů a větví.

Ze všech veverčích mláďat, o která jsme se v?roce?2020 starali, byla na péči nejnáročnější sedmerčata z pražské Ořechovky. Pro mláďata z pokáceného stromu jsme vyjížděli na konci července. Ve spadlém?hnízdě se nacházela malinká, ještě neosrstěná a?slepá mláďata, stará maximálně 12 dnů. Pokusili jsme se je vrátit matce, bohužel neúspěšně. Lokalita byla příliš rušná a matka se pravděpodobně bála k mláďatům přiblížit. A tak ji musely nahradit naše ošetřovatelky – veverky v prvních týdnech každé 2?hodiny krmily, k mláďatům vstávaly i v noci. Vynaložené úsilí se ale vyplatilo a všechna veverčátka se nám podařilo odchovat.

Ze savců jsme kromě veverek často přijímali také ježky (400 ježků východních, 265 ježků západních), zajíce polní (224) nebo netopýry různých druhů (celkem 108), hlavně netopýry rezavé a netopýry pestré.

Kromě samotné péče o živočichy se věnujeme také osvětě, abychom lidem co nejlépe přiblížili problematiku záchranných stanic a vysvětlili jim třeba to, co péče o živočichy obnáší nebo jak se správně chovat při nálezu zraněného zvířete. Záchranná stanice v roce 2020 zajistila celkem 312 akcí s tematikou záchrany volně žijících živočichů, kterých se zúčastnilo 8 291 návštěvníků.

Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je finančně velmi náročný. Abychom pro stanici v této složité době získali další potřebné prostředky, v listopadu 2020 jsme založili transparentní účet a spustili nový systém podpory. Naši stanici je možné finančně podpořit dvěma základními způsoby – formou sponzorství nebo formou adopce jednoho z našich trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody. Do konce roku 2020 se nám prostřednictvím transparentního účtu podařilo vybrat přes 350 tisíc Kč. Děkujeme všem, kteří pomáhají, velmi si této pomoci vážíme. Pokud se vám práce naší záchranné stanice líbí, můžete nás rovněž podpořit. Veškeré informace najdete v sekci Sponzorství a adopce. Děkujeme za jakýkoli příspěvek.