Společně s loňským rokem jde logicky o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, odkdy Liberální institut Den daňové svobody počítá, neboť současná situace je zcela bezprecedentní.

Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti před-pandemickému roku 2019 jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden.

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 18 270 Kč.

„Vláda Andreje Babiše zažila v letech 2018 a 2019 daňově nejsvobodnější roky, ale posléze v letech 2020 a 2021 naopak roky daňově nejméně svobodné. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu, avšak bezkoncepční a nekompetentní reakci na ni už ano. To se však netýká primárně výše výdajů – Liberální institut souhlasí, že poslední dva roky jsou období, kdy stát může oprávněně zvednout výdaje, což posouvá v naší metrice Den daňové svobody blíže ke konci roku,“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Máme však za to, že navýšení výdajů skrz desítky kompenzačních programů nebylo efektivní. Lepší by bylo razantní snížení daní a investice do nákupu a distribuce vakcín,“ dodává.

Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.