Vážený pan
Miloš Zeman p
rezident republiky

Vážený pan
Robert Pelikán
ministr spravedlnosti

Vážený pan
Pavel Šámal
předseda Nejvyššího soudu

Vážený pan
Jaroslav Bureš
předseda Vrchního soudu v Praze

Vážený pan
Miloslav Sedláček
předseda Krajského soudu v Plzni

Dne 22.12.2016

Věc: Podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení

Vážení pánové,

dávám Vám tímto podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudců podle § 8 odst. 2 písm. a), b), c), e) a f) zákona č. 7/2002 Sb., v platném znění, proti soudkyním Krajského soudu v Plzni Taťáně Pánkové, Jaroslavě Pihlíkové a Jarmile Růžkové pro kárné provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění, tedy pro jednání, jímž soudce ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.

Jmenované soudkyně v odůvodnění rozsudku sp. zn. 12Co 109/2015 - 169 ze dne 22.4.2015 uvedly mimo jiné: „(Střídavá péče) je možná jedině tam, kde rodiče žijí v jedné obci, resp. v obci s minimální vzdáleností... Zejména pak je nezbytný věk nezletilého dítěte, kdy střídavá péče by přicházela v úvahu minimálně kolem šesti a více let nezletilé.“ Tato svá tvrzení jmenované soudkyně pouze uvedly, avšak nijak neodůvodnily.

Je třeba vzít v potaz, že nový občanský zákoník zachovává dítěti po rozchodu jeho rodičů právo na péči obou z nich pouze v právní formě společné nebo střídavé péče. Je-li dítě svěřeno jen jednomu z rodičů a druhému je stanoveno jen právo tzv. styku s dítětem, jedná se čistě o právo tohoto rodiče. Tento jej může, ale také nemusí vůbec využívat. Není tím tedy nijak garantováno právo dítěte na jeho péči. To je zachováno, jak bylo výše uvedeno, pouze v právní formě střídavé nebo společné péče - kdy mají oba rodiče nejen právo, ale zároveň i povinnost o dítě pečovat.

Neodůvodněná tvrzení jmenovaných soudkyň jsou proto v přímém rozporu se základním právem dítěte na péči obou rodičů, garantovaným mu vícero právními normami nejvyšší právní síly už od jeho narození a bez jakýchkoliv omezujících podmínek typu těch, které uvedly jmenované soudkyně. Jedná se například o čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, event. čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Neodůvodněná tvrzení soudkyň jsou mimo jiné i projevem nepokryté diskriminace dětí podle věku. Tato diskriminace je výslovně zapovězena zněním čl. 7 Úmluvy o právech dítěte, kdy právo na péči obou rodičů má dítě od narození. Je skandální, pokud soudkyně krajského soudu (proti jejichž rozhodnutí již neexistuje v těchto věcech řádný opravný prostředek ani možnost dovolání) otevřeně diskriminují skupinu obyvatel ve vztahu k jejich základnímu právu podle věku, či jiného jimi svévolně stanoveného kritéria. Úkolem soudu je najít řešení, jak zajistit právo dítěte, nikoliv právo dítěte z důvodu věku vyloučit.

Z výše uvedených důvodů, neboť uvedená tvrzení soudkyň byla i mediálně prezentována, jsem těmto soudkyním položil za účelem objasnění jejich stanovisek následující otázky:

1. Na základě čeho usuzujete, že právní forma střídavé péče je možná „jedině tam, kde rodiče žijí v jedné obci, resp. v obci s minimální vzdáleností“?
2. Kterou právní normou je ústavní právo dítěte na péči obou rodičů omezeno v závislosti na věku?
3. Kdo a jak stanovil hranici 6 let pro to, aby střídavá péče „přicházela v úvahu“?
4. Co považujete za „obec s minimální vzdáleností“?
5. Jak by podle vás měla být zachována péče obou rodičů u dětí, které nesplňují vámi vymyšlené podmínky?

Otázky byly všem jmenovaným soudkyním položeny e-mailem ze dne 20.1.2016 a 23.1.2016, dále připomenuty e-mailem z 11.6.2016 a prostřednictvím vedení soudu e-mailem ze dne 6.12.2016. Ani v jednom případě nijak neodpověděly. O reakci jsem požádal soudkyni Taťánu Pánkovou i osobně dne 5.12.2016, kdy jakoukoliv odpověď také odmítla. Předmětnou e-mailovou korespondenci, jakož i videozáznam a audiozáznam z osobní návštěvy, jsem připraven Vám na vyžádání poskytnout.

Mám za to, že jmenované soudkyně svými postupem a svými neodůvodněnými tvrzeními porušily ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění, jmenovitě § 80 odst. 1 („vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů“), § 80 odst. 2 písm. b) („chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví“) a § 80 odst. 3 písm. b) („dbá o to, aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno“). Navrhuji proto, abyste z moci a zodpovědnosti dané Vám zákonem podali návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti jmenovaných soudkyň.

Dovoluji si Vás také požádat o vyrozumění o dalším postupu v této věci. Děkuji Vám.

S úctou Aleš Hodina