Jak se vyrovnat s ambiciózními cíli balíčku Fit for 55, aby si Evropská unie (EU), a tedy i Česká republika (ČR), zachovala ekonomickou konkurenceschopnost i do budoucna? Legislativním návrhům, které ovlivní klimatickou a průmyslovou transformaci EU, se na Radě pro konkurenceschopnost (COMPET) ve složení pro vnitřní trh a průmysl věnovali ministři zemí EU.

ČR na Radě zastupovala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová. Podpořila zelenou transformaci evropské ekonomiky.  Zdůraznila však, že balíček Fit for 55 nesmí znevýhodnit průmyslové státy, oslabit naši konkurenceschopnost a energetickou soběstačnost.

„Jsme si vědomi, že je nutné vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější EU. Pro Česko je ale důležité zajistit, aby tento přechod byl sociálně spravedlivý a akceptovaný a aby zásadně nenarušil naši konkurenceschopnost. Některé návrhy v rámci balíčku Fit for 55 považujeme v tomto ohledu za obtížně proveditelné“, říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová.

Největší výzvou balíčku Fit for 55 budou související náklady a rychlost implementace. Členské státy s vysokým objemem průmyslové výroby, včetně České republiky, balíček ovlivní mnohem více. „Přestože už teď dramaticky zvyšujeme produkci zelené energie, nabídka stále nedokáže pokrýt rostoucí poptávku. Už teď jsme svědky rostoucích cen energií pro podniky a spotřebitele a inflace, což pramení z příliš rychlé energetické transformace při nedostatečnosti zdrojů. Současná situace bude mít i značné společenské důsledky mj. pro zranitelné skupiny,“ zdůrazňuje Martina Tauberová. Upozorňuje, že je rovněž nutné diskutovat o budoucnosti energeticky náročných průmyslových odvětví, protože v některých není možné zcela zabránit vzniku emisí CO2.

Náměstkyně Tauberová připomíná, že jedno z nejproduktivnějších odvětví v EU a České republice je automobilový průmysl. A právě ten mohou navrhované změny významně zasáhnout. Pokud by skutečně došlo k vyřazení spalovacích motorů z prodeje do roku 2035, hrozilo by, že by vyšší pořizovací cena nových vozidel výrazně ovlivnila jejich dostupnost. To by s ohledem na přirozené stárnutí vozového parku vedlo k přesně opačnému výsledku, než kterého chce Evropská komise (EK) prostřednictvím balíčku Fit for 55 dosáhnout. Česká republika se proti tomu zásadně vymezuje, i proto nedávno poslal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dopis eurokomisařům ohledně normy Euro 7. Podrobnosti jsou ZDE.

Na pracovním obědě se v návaznosti na květnovou aktualizaci průmyslové strategie EU probral vnitřní trh a připravovaná legislativa, zejména nouzový nástroj pro vnitřní trh. EK tento návrh připravuje s cílem zabránit vzniku překážek na vnitřním trhu při krizích, jakou byla pandemie COVID-19. Česká republika na tomto jednání podpořila práci unijní skupiny pro vymáhání pravidel vnitřního trhu pod zkratkou SMET. Na prezentaci prvních výsledků práce tohoto týmu zaznělo, že se ČR podařilo snížit administrativní zátěž pro podnikatele na vnitřním trhu, když odstranila bezmála 30 % nadbytečných předběžných kontrol u regulovaných profesí.

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu se v Bruselu rovněž setkala se zástupci EK. V kontextu příprav českého předsednictvím v Radě EU v 2. polovině příštího roku s nimi prodiskutovala aktuální témata agendy vnitřního trhu a společné obchodní politiky. Martina Tauberová v belgické metropoli jednala i s protějšky ze skupiny stejně smýšlejících zemí, jakou jsou skandinávské státy, Irsko nebo Lucembursko.