MŠMT reagovalo na konflikt na Ukrajině téměř obratem a pro ukrajinské uprchlíky vytvořilo okamžitě síť informačních kanálů od portálu pro Ukrajinu ZDE přes telefonické linky vyčleněné speciálně pro ukrajinské děti a rodiče až po sociální síť Telegram v ukrajinštině. Pro studenty vysokých škol a vědce prchající z Ukrajiny vytvořil Dům zahraniční spolupráce weby studyin.cz/ukraine a researchin.cz/ukraine, které doteď nabízejí pomoc českých výzkumných organizací.

„Jsem velice rád, že jsme jako resort dokázali jen pár dnů po vypuknutí konfliktu na Ukrajině zareagovat na situaci a připravili jsme takzvaný Lex Ukrajina, který umožnil našim školám jednodušší navyšování kapacit, dále jsme jím nastolili systém, jak mají školy postupovat v případě, že se i přesto nedaří umístit všechny děti a žáky do škol a musím říct, že do dnešního dne se povedlo umístit do škol téměř všechny děti s dočasnou ochranou na našem území, což považuji za velice dobře zvládnutou situaci v oblasti vzdělávání,“ řekl ke zhodnocení roční nelehké situace ukrajinských uprchlíků na území České republiky ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.

Kromě umísťování dětí do škol se MŠMT zasadilo o to, aby se ukrajinské děti cítily v nové zemi co nejkomfortněji a aby si, pokud možno, nenesly s sebou psychické trauma ze vzniklé situace. „V rámci pracovního týmu Školství zřízené pod tzv. Strategickou skupinou pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny již intenzivně rok s Unií školských asociací ČR, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, reprezentacemi vysokých škol a zástupci neziskového sektoru intenzivně spolupracujeme a nastavujeme centrální opatření, která pomáhají v této tíživé době nejenom ukrajinským dětem, ale i školám poskytovat bezpečné prostředí, ve kterém mohou pokračovat ve svém osobním vzdělanostním růstu,“ zmínila vrchní ředitelka sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová.

„Téměř současně se zákonem Lex Ukrajina jsme připravili výzvu na takzvané adaptační skupiny. Po dobu prvních 90 dnů pobytu na území České republiky tak mohou ukrajinské děti využívat právě pobytu v nich tak, aby nastoupily do školy až ve chvíli, kdy jsou na to připraveny a nevnímají školní docházku jako stresující. Adaptační skupiny s celodenním provozem zároveň umožňují zapojení rodičů na trhu práce,“ uvedla náměstkyně ministra školství Martina Běťáková. „Pokud ale zákonný zástupce vyhodnotí, že je pro dítě nástup do školy vhodný, má na to samozřejmě právo, a dítě může nastoupit do české školy, samozřejmě, hned,“ dodala náměstkyně Běťáková.

Kromě finančního pokrytí adaptačních skupin vyčlenilo MŠMT další prostředky na okamžité jazykové vzdělávání ukrajinských dětí. Jednalo se o prostředky státního rozpočtu, OP VVV, Národního plánu obnovy i tzv. norských fondů. „Ve stejném časovém období jako první výzva k adaptačním skupinám byla pro starší děti z Ukrajiny vyhlášena výzva i na jazykové kurzy. V prvním kole šlo o mladé lidi ve věku 14 až 18 let tak, aby se mohli co nejdříve domluvit v českém jazyce a zvládnout svoji přípravu na středních školách. Částkou přes 40 milionů korun jsme podpořili přes 5 tisíc mladých lidí. Na tyto kurzy navázaly prázdninové jazykové kurzy, které byly tentokrát určeny pro širší cílovou skupinu, a to pro děti od 6 do 18 let, kde bylo zapojeno a podpořeno kolem tisícovky ukrajinských dětí,“ upřesnil vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš a dodal, že v lednu resort vyhlásil další navazující výzvu k adaptačním skupinám, která je určena pro děti už od 3 až do 18-ti let, přičemž žádosti lze podávat až do konce dubna.