Ministři se shodli na tom, že program Erasmus+ je jednoznačným úspěchem a vlajkovou lodí evropských programů, jeho struktura by měla být do budoucna zachována a program by měl být výrazně finančně posílen, aby lépe pokryl poptávku a umožnil posílení vzdělávací mobility v Evropě.

Ministři také vyjádřili potřebu v příštím programovacím období klást větší důraz na mobilitu studentů středních škol a škol odborného vzdělávání a přípravy. Pro větší zapojení studentů ze znevýhodněného socioekonomického prostředí a menších subjektů je nutné nadále pracovat na zjednodušení programu a případně přijmout specifická opatření na podporu těchto žadatelů. Jindřich Fryč v rámci svého vystoupení zdůraznil nutnost zpřístupnit program výrazně většímu množství talentovaných žáků a studentů a nutnost zaměřit se především na posílení mobility v oblasti středoškolského a odborného vzdělávání.

„Jako velkou příležitost vidíme větší zapojení středních škol a jejich žáků, popřípadě podporu kratších mobilit, které by budoucí vysokoškolské studenty motivovaly k dlouhodobějším výjezdům,“ uvedl státní tajemník Jindřich Fryč.

Druhým tématem politické diskuse bylo „Rozvíjení vzdělávacích aspektů uvedených v závěrech Evropské rady z prosince 2017“. Ministři se v diskusi věnovali především budoucnosti spolupráce v oblasti vzdělávání na úrovni EU a konkrétně se zaměřili na vznik Evropského vzdělávacího prostoru, rozvoj jazykových a digitálních kompetencí, možnost vytvoření Sítě evropských univerzit a uznávání středoškolských diplomů.

Rada ministrů se shodla na tom, že je nutné nadále podporovat rozvoj jazykových a digitálních kompetencí, a to ve všech formách a stupních vzdělávání.

Evropskou komisi zastupoval komisař Tibor Navracsics a komisařka Marianne Thyssen. Na závěr jednání informovali zástupci Evropské komise o konání Prvního evropského vzdělávacího summitu, který proběhl v Bruselu 25. ledna 2018.