Novela vodního zákona, kterou poslanci schválili letos v létě, neznamená v tuto chvíli nic jiného, než povinnost vodohospodářů monitorovat množství této znečištěné vody ze záchodů, z umyvadel, ale i z průmyslových podniků, která nám teče přímo do našich řek. Tam pak znečištěná voda znamená pro nás všechny hrozbu alergií nebo sinice v koupacích vodách a přináší další související problémy. Novelou požadovaný monitoring množství i kvality těchto vod v odlehčovacích komorách představuje náklady zcela minimální a bude se v plném rozsahu týkat pouze asi 130 největších ČOV v ČR.

Ministerstvo monitoringem vyplývajícím z novely potřebuje zmapovat zdroje znečištění vod, aby mohlo do stanovit optimální opatření ke zlepšení. Teprve poté, co budou známy objemy a kvalita vypouštěných vod z odlehčovacích komor do vodních toků, stát bude přijímat opatření (legislativní či jiná). V tuto chvíli jsou však jakékoliv hrozby ze strany provozovatelů zcela liché a neadekvátní a považujeme je za snahu SOVAK schovat své vyšší zisky za novou legislativu. Provozovatelé vždy hledají jakékoliv sebemenší záminky ke zdražení vody a důvody se samozřejmě snaží svalovat na jiné.

Difuzní zdroje znečištění

Nečištěné odpadní vody vypouštěné jakýmkoliv způsobem z jednotné kanalizace, tedy i z odlehčovacích komor, jsou v současné době zásadním tzv. difuzním zdrojem znečištění povrchových vod. Difuzní zdroj znečištění je charakterizován znečištěním, jež je vypouštěno z konkrétního místa, ale není známa velikost vypouštěného znečištění, ani nedochází k účinné regulaci vypouštěného znečištění. Vliv znečištění je až následně pozorován na zhoršené nebo nelepšící se kvalitě vodního útvaru, a to i přes postupně se zlepšující kvalitu vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Je proto nanejvýš potřebné, aby existující vypouštění nečištěných odpadních vod byla známa, bylo sledováno množství znečištění, jež je z nich vypouštěno a na základě toho byla přijímána opatření k eliminaci vlivu difuzních zdrojů znečištění na povrchové vody.

V prvním kroku jde především o zjištění stavu, tedy o monitoring množství odpadní vody, která namísto na ČOV, skončí ve vodním toku a také o parametry odpadních vod.

Cena monitoringu

Odmítáme tvrzení vodohospodářů, že novela zákona způsobí takové navýšení nákladů na provoz kanalizace, které by mohlo viditelně, tedy nad rámec běžné meziroční fluktuace cen stočného, navýšit cenu stočného. Provozní náklady monitoringu jsou stejně jako u stávajícího monitoringu odpadních vod vypouštěných z ČOV v porovnání s ostatními náklady, z nichž je kalkulována cena stočného, zcela minimální, stejně jako případné investiční náklady spojené s výstavbou měrného zařízení.

Možné navýšení poplatků za vypouštění odpadních vod je omezeno tím, že nedošlo ke změně poplatků a zůstává zachována nepatrná sazba 0.1 Kč/ m3 vypuštěné odpadní vody (místo navrhovaných až 10 Kč). Všechna odlehčení spadající pod výjimku tj. naprostá většina odlehčovacích komor na kanalizaci má navíc až do roku 2023 výjimku ze zpoplatnění.

MŽP navíc z vybraných poplatků poskytuje dlouhodobě dotace do vodohospodářského sektoru. Přesto, že v minulých 10 letech nedošlo v právních předpisech souvisejících s ochranou vod garantovaných MŽP, k žádnému zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod, na který by bylo nutné reagovat zvýšenými investicemi ze strany vlastníků a provozovatelů kanalizace, došlo k nárůstu stočného o desítky procent.

Z toho vyplývá, že pokud v minulých letech vodohospodáři zvyšovali stočné, nebylo to z důvodů změny legislativy. Ta ani v tomto případě nevyvolá žádné vysoké náklady. Upozorňujeme, že v některých českých městech, kterým není kvalita povrchových vod lhostejná, je praxe minimalizace množství vypouštěných nečištěných odpadních vod z odlehčovacích komor během srážkových událostí zavedená a vyzkoušená.