Definice mokřadu v předloženém návrhu Komise pak byla velmi obecná a široká, vztahovala se de facto na všechny vodní plochy na území státu, ať již trvalé či dočasné.

Česká republika s návrhem Komise nesouhlasí. Již v minulém týdnu proto Komisi opětovně upozornila na nedostatky a problematická ustanovení, která návrh obsahuje. „V první řadě trvá naše námitka, že celý systém zákazu držení i používání olova, který Komise navrhuje, je zcela neaplikovatelný, nezkontrolovatelný i nevymahatelný, a z tohoto pohledu tedy znění návrhu považuje Česká republika za nesmyslné. Ministerstvo životního prostředí se také ohradilo proti absenci socioekonomické studie dopadů, která by se věnovala zavedení nárazníkových zón. To je v návrzích Komise novinkou, ke které ale chybějí jakékoliv detailní podklady. V neposlední řadě má Česká republika za to, že Komise ve svém návrhu formálně překračuje kompetence, které jí dává legislativa REACH. Evropskou komisi jsme opět vyzvali, aby svůj návrh přepracovala,“ okomentoval dnes námitky České republiky náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů Vladislav Smrž.

Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech nedošlo ke shodě všech členských států na odsouhlasení návrhu Komise, Komise jej z písemného hlasování stáhla a předloží ho k hlasování na řádném jednání výboru REACH. To je aktuálně naplánováno na 21.–22. září 2020.