Odhaduje se, že expozice malé části z více než 100 000 používaných chemikálií přispěla v roce 2017 celosvětově k více než 1,3 milionu předčasných úmrtí.

Mezinárodní skupina vědců navrhuje vytvoření globálního mezivládního vědecko-politického orgánu, který by informoval politiky, průmysl a veřejnost o možnostech snižování škod způsobených chemickým znečištěním. V článku, který dnes vyšel v prestižním časopisu Science, odborníci vysvětlují, jak omezená a roztříštěná interakce mezi vědou a politikou v současné mezinárodní úpravě chemických látek přispěla k rozsáhlým škodám na zdraví a životním prostředí.

"Potřebujeme mezinárodní dohled a spolupráci, abychom mohli řešit problémy, které přesahují hranice zemí, jako jsou těžké kovy, perzistentní organické znečišťující látky a plastové odpady," uvedl hlavní autor Zhanyun Wang, výzkumný pracovník na ETH v Curychu ve Švýcarsku. "To je zvláště důležité pro země s nízkými příjmy, které se staly světovými skládkami toxických látek, aniž by měly potřebné kapacity pro takové nakládání."

Odhaduje se, že expozice malé části z více než 100 000 používaných chemikálií celosvětově přispěla v roce 2017 k více než 1,3 milionu předčasných úmrtí. Mezi chemikálie škodlivé pro člověka a životní prostředí patří ty, které udržují naše nepromokavé oblečení nepromokavé, ale mohou způsobit rakovinu; pesticidy, které udržují zemědělskou půdu bez plevele a škůdců, ale přispívají k zabíjení včel; a kovů z našich digitálních zařízení a baterií do elektrických automobilů, které škodí pracovníkům zabývajícím se elektronickým odpadem a jejich rodinám. Přestože jsou znečištění životního prostředí a dopady na zdraví lidí celosvětovým problémem, tvůrci mezinárodních pravidel a politik ani dnes nemají k dispozici globální mechanismus, který by umožňoval pravidelně informovat o aktuálních vědeckých poznatcích. To pochopitelně omezuje jejich schopnost na tyto hrozby včas a adekvátně reagovat.

"Komunikace mezi vědci a politiky, či těmi, kteří rozhodují o legislativních a dalších omezeních, není nikdy snadná a zcela přímá," říká Martin Scheringer, spoluautor článku a profesor v RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. "Pouhé pozvání vybraných vědců na jednání s politiky nestačí. Obě strany musí lépe porozumět myšlení a jazyku druhé strany a musí existovat platforma, kde by se obě skupiny mohly pravidelně setkávat a dlouhodobě spolupracovat na řešení konkrétních problémů."

S rostoucím množstvím a rozmanitostí používaných chemikálií se takové škody pravděpodobně znásobí. Celosvětový prodej chemikálií dosáhl v roce 2017 více než 5,6 bilionů amerických dolarů a předpokládá se, že se do roku 2030 téměř zdvojnásobí. Podobné trendy platí i pro vznik odpadu. Množství plastového odpadu, který se dostává do světových oceánů v roce 2025 bude podle odhadů přibližně 10krát vyšší než v roce 2010.

Autoři studie považují vytvoření globálního mezivládního vědecko-politického orgánu pro chemické látky a odpady za nezbytný krok vedoucí k řešení problematiky vysokých škod na zdraví a prostředí. Tento orgán by byl podobný Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro téma klimatické změny a Mezivládnímu panelu OSN pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) pro úbytek biologické rozmanitosti. Nový orgán by například mohl sledovat použití a dopady vyráběných chemických látek ve všech stupních životního cyklu, informovat o implementaci mezinárodních dohod, obdobně jako IPCC v případě Pařížské dohody. Prostřednictvím podložených vědeckých informací by také mohl bojovat proti dezinformacím, které zpožďují přijímání opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

"Námi navrhovaný orgán bude prostřednictvím nestranných vědeckých hodnocení, identifikací nových rizik a v neposlední řadě samotným propojováním tvůrců politik a vědců poskytovat vědecký základ pro tvorbu mezinárodních a národních opatření v oblasti chemických látek a odpadů. Cesta dlouhá tisíce kilometrů začíná prvním krokem a my doufáme, že vlády po celém světě učiní tento nezbytný krok vedoucí k planetě bez znečištění a chemických odpadů," dodal Wang.

Jako velmi potřebnou a efektivní formu spolupráce hodnotí tento návrh i Jana Klánová, ředitelka výzkumného centra RECETOX: "Tuto iniciativu velmi vítáme a podporujeme. RECETOX, prostřednictvím Národního centra pro toxické látky a Regionálního centra Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií, dlouhodobě přispívá do politik na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Poskytujeme data, kapacity a expertízy a prostřednictvím našich odborníků reprezentujeme Českou republiku na evropské i na mezinárodní úrovni. Práce v týmu s Martinem Scheringerem nám umožňuje společně prosazovat vylepšování nakládání s chemickými látkami i v regionu střední a východní Evropy."