Masarykova univerzita: Chemické znečištění je globální hrozba, která vyžaduje globální akci

23.02.2021 10:57 | Zprávy

Vědci včetně odborníků z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty MU požadují vytvoření globálního vědeckého panelu o chemických látkách. Jejich využívání způsobuje stovky tisíc předčasných úmrtí.

Masarykova univerzita: Chemické znečištění je globální hrozba, která vyžaduje globální akci
Foto: MUNI
Popisek: Masarykova univerzita - logo

Odhaduje se, že expozice malé části z více než 100 000 používaných chemikálií přispěla v roce 2017 celosvětově k více než 1,3 milionu předčasných úmrtí.

Mezinárodní skupina vědců navrhuje vytvoření globálního mezivládního vědecko-politického orgánu, který by informoval politiky, průmysl a veřejnost o možnostech snižování škod způsobených chemickým znečištěním. V článku, který dnes vyšel v prestižním časopisu Science, odborníci vysvětlují, jak omezená a roztříštěná interakce mezi vědou a politikou v současné mezinárodní úpravě chemických látek přispěla k rozsáhlým škodám na zdraví a životním prostředí.

"Potřebujeme mezinárodní dohled a spolupráci, abychom mohli řešit problémy, které přesahují hranice zemí, jako jsou těžké kovy, perzistentní organické znečišťující látky a plastové odpady," uvedl hlavní autor Zhanyun Wang, výzkumný pracovník na ETH v Curychu ve Švýcarsku. "To je zvláště důležité pro země s nízkými příjmy, které se staly světovými skládkami toxických látek, aniž by měly potřebné kapacity pro takové nakládání."

Odhaduje se, že expozice malé části z více než 100 000 používaných chemikálií celosvětově přispěla v roce 2017 k více než 1,3 milionu předčasných úmrtí. Mezi chemikálie škodlivé pro člověka a životní prostředí patří ty, které udržují naše nepromokavé oblečení nepromokavé, ale mohou způsobit rakovinu; pesticidy, které udržují zemědělskou půdu bez plevele a škůdců, ale přispívají k zabíjení včel; a kovů z našich digitálních zařízení a baterií do elektrických automobilů, které škodí pracovníkům zabývajícím se elektronickým odpadem a jejich rodinám. Přestože jsou znečištění životního prostředí a dopady na zdraví lidí celosvětovým problémem, tvůrci mezinárodních pravidel a politik ani dnes nemají k dispozici globální mechanismus, který by umožňoval pravidelně informovat o aktuálních vědeckých poznatcích. To pochopitelně omezuje jejich schopnost na tyto hrozby včas a adekvátně reagovat.

"Komunikace mezi vědci a politiky, či těmi, kteří rozhodují o legislativních a dalších omezeních, není nikdy snadná a zcela přímá," říká Martin Scheringer, spoluautor článku a profesor v RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. "Pouhé pozvání vybraných vědců na jednání s politiky nestačí. Obě strany musí lépe porozumět myšlení a jazyku druhé strany a musí existovat platforma, kde by se obě skupiny mohly pravidelně setkávat a dlouhodobě spolupracovat na řešení konkrétních problémů."

S rostoucím množstvím a rozmanitostí používaných chemikálií se takové škody pravděpodobně znásobí. Celosvětový prodej chemikálií dosáhl v roce 2017 více než 5,6 bilionů amerických dolarů a předpokládá se, že se do roku 2030 téměř zdvojnásobí. Podobné trendy platí i pro vznik odpadu. Množství plastového odpadu, který se dostává do světových oceánů v roce 2025 bude podle odhadů přibližně 10krát vyšší než v roce 2010.

Autoři studie považují vytvoření globálního mezivládního vědecko-politického orgánu pro chemické látky a odpady za nezbytný krok vedoucí k řešení problematiky vysokých škod na zdraví a prostředí. Tento orgán by byl podobný Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro téma klimatické změny a Mezivládnímu panelu OSN pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) pro úbytek biologické rozmanitosti. Nový orgán by například mohl sledovat použití a dopady vyráběných chemických látek ve všech stupních životního cyklu, informovat o implementaci mezinárodních dohod, obdobně jako IPCC v případě Pařížské dohody. Prostřednictvím podložených vědeckých informací by také mohl bojovat proti dezinformacím, které zpožďují přijímání opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

"Námi navrhovaný orgán bude prostřednictvím nestranných vědeckých hodnocení, identifikací nových rizik a v neposlední řadě samotným propojováním tvůrců politik a vědců poskytovat vědecký základ pro tvorbu mezinárodních a národních opatření v oblasti chemických látek a odpadů. Cesta dlouhá tisíce kilometrů začíná prvním krokem a my doufáme, že vlády po celém světě učiní tento nezbytný krok vedoucí k planetě bez znečištění a chemických odpadů," dodal Wang.

Jako velmi potřebnou a efektivní formu spolupráce hodnotí tento návrh i Jana Klánová, ředitelka výzkumného centra RECETOX: "Tuto iniciativu velmi vítáme a podporujeme. RECETOX, prostřednictvím Národního centra pro toxické látky a Regionálního centra Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií, dlouhodobě přispívá do politik na lokální, národní i mezinárodní úrovni. Poskytujeme data, kapacity a expertízy a prostřednictvím našich odborníků reprezentujeme Českou republiku na evropské i na mezinárodní úrovni. Práce v týmu s Martinem Scheringerem nám umožňuje společně prosazovat vylepšování nakládání s chemickými látkami i v regionu střední a východní Evropy."

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zoo Ostrava pomůže s posílením divoké populace orla mořského ve Francii

13:28 Zoo Ostrava pomůže s posílením divoké populace orla mořského ve Francii

Zoo Ostrava se zapojila do dalšího repatriačního projektu, tentokrát na posílení divoké populace orl…