Doby, kdy se elektrický spotřebič pokazil týden po uplynutí záruční doby, a vy jste byli s ohledem na cenu opravy „přinuceni“ raději investovat do nového, snad budou v dohledné budoucnosti definitivně minulostí. Západní země do svých legislativ v posledních měsících začínají zavádět právo na opravu a výrobci začínají brát vážně koncept cirkulární ekonomiky.  Byť její principy nejsou nedotknutelné, data ukazují, že uzavření lineární ekonomiky do pomyslného kruhu může vést k značným ekonomickým úsporám, snižováním emisí oxidu uhličitého, ale i ke vzniku víc než půl milionu nových pracovních míst jen v Evropě. Masarykova univerzita bude následující čtyři roky stát v čele mezinárodní snahy rozvinout její plný potenciál.

Cirkulární udržitelná budoucnost

Masarykova univerzita dosáhla na konci července nevídaného úspěchu, když Evropská komise rozhodla o realizaci projektu DiCiM, plným názvem Digitalised Value Management for Unlocking the potential of the Circular Manufacturing Systems with Integrated Digital Solutions, zaměřeného na rozvíjení procesů cirkulární ekonomiky s využitím nejmodernějších technologií jako jsou internet věcí, strojové učení nebo rozšířená realita. Řešitelkou čtyřletého projektu s rozpočtem téměř šest milionů Eur, v přepočtu skoro 150 milionů Korun, je docentka Alena Klapalová z Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

„Pokud se podaří dosáhnout všech cílů projektu, výsledkem bude vytvoření digitální platformy, která umožní a usnadní řízení informací týkajících se celého životního cyklu výrobků pro všechny členy dodavatelského řetězce,“ říká Alena Klapalová. „Platforma a digitální řešení umožní a usnadní taktéž realizaci aktivit, které zajistí zpětné získání hodnoty z výrobků. Toto je jeden ze zásadních cílů cirkulární ekonomiky, který se ale zatím nedaří dosahovat v mnoha odvětvích a u většiny velkých podniků, které stále fungují v tradičním lineárním systému. Projekt by měl mimo jiné ukázat, že zisk je možné dosahovat i jiným způsobem než tím, že se výrobky vyrobí, distribuují a prodají, a to i za pomoci digitálních technologií.“

Historický úspěch

Přestože Masarykova univerzita uspěla coby koordinátor v různých schématech rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, respektive Horizont Evropa už v minulosti, představuje aktuální projekt zápis vskutku historický. Jde totiž o první případ, kdy se konkrétní fakulta ocitá v pozici koordinátora projektu v celoevropském schématu RIA (Research and Innovation Actions). Ekonomové Masarykovy univerzity tak budou koordinovat dvanáctičlenné mezinárodní konsorcium, jehož součástí jsou jak přední výzkumná pracoviště (např. švédský Královský technologický institut nebo německá Technická univerzita v Saské Kamenici), tak průmysloví partneři (Gorenje, Lexmark, ad.).

„Jde o jeden z nejvýznamnějších projektů, jaký kdy Ekonomicko-správní fakulta řídila, a ukazuje se, že potenciál jednotlivých fakult naší univerzity vstupovat do prestižních výzkumných schémat, i na těchto pozicích, je velký. Jako zásadní vnímám především to, že Masarykova univerzita je schopna přispívat jak do národních, tak celoevropských debat v aktuálních společenských tématech, jako je kupříkladu cirkulární ekonomika. Důležitým rozměrem je zde i spolupráce nejen s výzkumnými organizacemi, ale významnými evropskými průmyslovými partnery, což může výsledky výzkumu více přiblížit každodennímu životu evropské společnosti,“ hodnotí rektor Martin Bareš.