Účastníky konference přivítal zástupce ředitele ÚKZÚZ Miroslav Florián, který ve svém úvodním proslovu zdůraznil nepostradatelnost půdy a podtrhl důležitost kvalitních informací o půdě jako nástroje pro tvorbu účinných opatření pro její ochranu.

Konference se zúčastnil ministr zemědělství Marian Jurečka, který potvrdil zájem rezortu zemědělství o spolehlivá data o půdě, které monitoring poskytuje. Uvedl potřebu propojení všech dat získaných v ČR a nutnost jejich zpracování pro správné využití k ochraně zemědělského půdního fondu. Mj. hovořil o krocích k ochraně půdy z pohledu míry urbanismu i o důležitosti zajištění zemědělské výroby do budoucna. V této souvislosti podtrhl i naši spoluzodpovědnost za vývoj stavu půd pro budoucí generace.

S prioritami ochrany půdy z pohledu „Strategie Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030“ seznámil přítomné Petr Jílek, zástupce náměstka ministra Jiřího Šíra. „Pro její realizaci je třeba mapovat stav půd, pokračovat v dlouhodobém sledování a zároveň rozšiřovat monitoring o nové aktuální oblasti“ uvedl. K ochraně půdního fondu z pohledu resortu životního prostředí hovořil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana, který představil Státní politiku životního prostředí do r. 2020 a informoval o aktuálních legislativních krocích MŽP.  

V průběhu konference byli účastníci seznámeni s historií a původní myšlenkou systematických programů monitoringu půd v Evropském kontextu,  se založením Bazálního monitoringu půd (BMP) v  České republice v roce 1992 i o možnostech jeho rozšíření o sledování nových parametrů. „V současné době je diskutována aktualizace metod monitoringu s cílem zachytit negativní změny, které v půdě probíhají a přesněji definovat jejich příčiny“ uvedl Milan Sáňka z Masarykovy univerzity.

Experti ÚKZÚZ představili náš monitoring půd, kdy jsou prováděny odběry v šestiletých periodách na celkem 214 stálých pozorovacích plochách.  Výběr pozorovacích ploch rovnoměrně zahrnuje základní půdní typy, půdně klimatické oblasti, základní zemědělské kultury i významné pěstitelské oblasti ČR.

Vzorky jsou odebírány z ploch orné půdy, trvalých travních porostů, v sadech, vinicích a chmelnicích. Analýzy vzorků provádí Národní referenční laboratoř ÚKZÚZ a dle jejího ředitele Jiřího Zbírala je zcela zásadní vysoce spolehlivý odběr vzorků a vzhledem k dlouhodobému  průzkumu i použití analýz, které dávají porovnatelné výsledky.

Mezi sledované parametry v rámci monitoringu půd patří obsahy přístupných živin a mikroelementů, obsahy rizikových prvků a látek v půdách a zemědělských plodinách, či mikrobiologické parametry půdy, jejichž sledování umožňuje hodnocení změn v obsahu organické půdní hmoty a její akumulaci a mineralizaci v souvislosti se změnou obhospodařování.

Dále proběhly prezentace konkrétních výsledků a v neposlední řadě zahraniční hosté představili přístupy a výsledky monitorovacích systémů půdy z jejich zemí.

Mezinárodní konference potvrdila, že monitorování půdy je jedním ze základních a nenahraditelných podkladů pro rozhodování o směřování ochrany zemědělského půdního fondu a racionálního využívání půdy nejen v České republice, ale i v dalších zemích EU. Konference navíc umožnila vznik nové bližší spolupráce mezi experty jednotlivých zemí, kde je monitoring půd prováděn.

Konference byla pořádána pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a realizována ve spolupráci s Koordinačním místem pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA.