Kontrola odhalila, že pojišťovna v mnoha případech téměř systematicky porušovala zákon o veřejných zakázkách. Na svém profilu zadavatele nezveřejňovala smlouvy, případně jejich zveřejnění antidatovala. RBP nesoutěžila poskytování právních služeb, rekondičních pobytů, ozdravných pobytů či náboru pojištěnců. Porušila navíc i zákon o finanční kontrole, když svým chováním zvýšila riziko nehospodárného nakládání a plýtvání s veřejnými prostředky. Navíc u veřejných zakázek zcela selhal interní audit pojišťovny, který tato pochybení neodhalil. Špatnou praxi pojišťovny potvrdil také fakt, že i přes několik urgencí nebyla schopna kontrolní skupině předložit úplný seznam svých veřejných zakázek.

Kontroloři konstatovali i neúčelné vydávání veřejných prostředků, jako například pořízení nadstandardního vybavení automobilu pro generálního ředitele v podobě nosiče na lyže či sportovního volantu. RBP proplácela svým manažerům rekondiční pobyty jako benefity z prostředků fondu prevence, což je v rozporu se zákonem o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Fond prevence tvoří pojišťovna za účelem podpory zdraví a zdravého životního stylu svých pojištěnců, nikoli za účelem poskytování benefitů svému vedení.

„Takto se s veřejnými prostředky nakládat nesmí, jde o peníze pojištěnců. Budu požadovat co nejrychlejší a důslednou nápravu. Apeluji na zástupce Ministerstva zdravotnictví, zaměstnavatelů a odborů v orgánech pojišťovny, aby zástupcům Ministerstva financí s prosazením této nápravy pomohli,“ uvedl ministr financí Ivan Pilný.

Ministerstvo financí podalo řadu podnětů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten ve většině případů zahájil správní řízení a udělil pojišťovně již několik pokut. Ministerstvo financí také podalo podnět na Ministerstvo zdravotnictví kvůli podezření, že RBP prováděla zákonem zakázané náborové akce.

Kontrola revizního systému pojišťovny byla zaměřena na to, zda revizní lékaři, kterých mají pojišťovny chronický nedostatek, nevěnují svůj čas zbytečně činnostem, které by mohly být automatizovány. V nastavení revizního systému shledala kontrolní skupina neefektivity a doporučila pojišťovně kroky k jejich odstranění.

V oblasti úhrad poskytovatelům zdravotních služeb kontroloři zkoumali platby nemocnicím, které pojišťovna realizovala nad rámec cenových dodatků po zohlednění námitek nemocnic. Kontrolní skupina pojišťovně vytkla, že není zřejmé, na základě jakých objektivních kritérií se přiklonili vedoucí pracovníci pojišťovny k jedné variantě zohlednění, např. která stojí pojišťovnu více peněz, a nikoli k jiné, levnější. V této oblasti tedy RBP nemá správně nastavený vnitřní kontrolní systém a existuje zde významné riziko nehospodárného chování.

Kontrolovány byly také individuálně sjednávané složky úhrady nemocnicím, kdy pojišťovna nebyla omezena tzv. úhradovou vyhláškou. Jednalo se např. o totální endoprotézy kyčlí a kolen či operace šedého zákalu. Zde kontrola opět konstatovala riziko nehospodárného chování, neboť pojišťovna nasmlouvala více operací u dražšího poskytovatele. To samo o sobě není nehospodárné chování, avšak RBP nebyla schopna kontrolní skupině jakkoli doložit, že dražší poskytovatel nabízí např. kvalitnější služby, či že levnější poskytovatel nemá na více zákroků kapacitu.