Ministr financí v úvodu jednání představil priority českého předsednictví (CZ PRES - více ZDE) pro Radu Ecofin. Mezi hlavní patří řešení dopadů ruské agrese na ekonomiky EU, hospodářská podpora Ukrajině a zvládnutí uprchlické vlny. „Pokračovat v materiální a finanční pomoci Ukrajině je naší morální povinností. Těší mě proto, že jsme na mém prvním Ecofinu v roli předsedy urychlili rozhodnutí o nové finanční pomoci ve výši jedné miliardy eur. Válčící Ukrajině tím poskytneme likviditu na pokrytí nejvíce urgentních potřeb a na zajištění fungování kritické infrastruktury státu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Dalšími prioritami CZ PRES jsou návrat zemí EU k fiskální disciplíně a zdravým veřejným financím a nalezení kompromisu na implementaci druhého pilíře globální dohody OECD zavádějící 15% minimální daň pro nadnárodní korporace. Pokračovat budeme také v implementaci národních plánů obnovy, včetně nové kapitoly reagující na iniciativu RePowerEU. „Balíček Komise RePowerEU přináší dodatečné peníze na investice do diverzifikace energetických zdrojů a směřuje ke zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. Pro Českou republiku s 97% závislostí na ruském zemním plynu je tak jeho brzké přijetí zásadní,“ zdůraznil Zbyněk Stanjura.

Po jednání Rady Ecofin ministr financí podepsal legislativní akty stvrzující vstup Chorvatska do Eurozóny od začátku příštího roku. „Rád bych pogratuloval mému ministerskému kolegovi Zdravko Marićovi k přistoupení do eurozóny coby dvacátá členská země EU. Přijetí společné evropské měny nepovažuji za sprinterský závod, ale za zodpovědné politické rozhodnutí na základě splnění všech požadovaných ekonomických kritérií. Chorvatsko veškeré potřebné kroky úspěšně dokončilo a bude od 1. ledna 2023 platit eurem,“ uzavřel Zbyněk Stanjura. Rok 2023 přitom bude pro zemi přechodný a chorvatská vláda v něm plánuje ponechat možnost platit oběma měnami.