Evropská rada pro systémová rizika dne 23. září 2019 zveřejnila varování adresované České republice ohledně vývoje rizik v oblasti rezidenčních nemovitostí.

Evropská rada pro systémová rizika je dohledovým orgánem Evropské unie, jehož úkolem je monitorování a posuzování rizik pro finanční stabilitu vyplývajících z makroekonomického vývoje a z vývoje finančního systému jako celku.

Obecně se varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika týkají zranitelnosti odvětví rezidenčních nemovitostí ve střednědobém horizontu s ohledem na to, že mohou být zdrojem systémového rizika pro finanční sektor. Potenciální rizika se liší stát od státu, nicméně obecně vyplývají z cenové dynamiky trhu nemovitostí a rostoucí zadluženosti, resp. schopnosti domácností splácet dluhy z hypotečních úvěrů v případě změny ekonomické situace.

Znění varování je pro Českou republiku následující: „Evropská rada pro systémová rizika identifikovala zranitelnost sektoru rezidenčních nemovitostí ve střednědobém horizontu jako zdroj systémového rizika pro finanční stabilitu v ČR s potenciálem vážných negativních důsledků pro reálnou ekonomiku. Evropská rada pro systémová rizika považuje za hlavní zdroje této zranitelnosti vysoké nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí spolu s vysokým růstem úvěrů na bydlení a uvolněnými úvěrovými standardy, to vše na pozadí v současnosti dostupných a používaných tzv. úvěrových nástrojů právně nezávazné povahy.“

Závěry Evropské rady pro systémová rizika obecně korespondují s tím, jak oblast rezidenčních nemovitostí vnímá Ministerstvo financí a jsou rovněž v souladu s dosavadními zjištěními České národní banky.

Ministerstvo financí zaslalo Evropské radě pro systémová rizika své vyjádření, ve kterém se explicitně vyjádřilo k problematice nadhodnocení cen nemovitostí, které, vzhledem k růstu výdělků v ekonomice, nepovažuje za tak silné riziko. Ministerstvo financí také reagovalo na absenci právně závazných úvěrových nástrojů. Z dostupných informací plyne, že Česká republika patří mezi 4 z celkových 31 evropských zemí, ze kterých nemohou příslušné makroobezřetní orgány využít formu stanovení právně závazných limitů úvěrových ukazatelů u úvěrů na pořízení nemovitosti. Vláda si je tohoto deficitu vědoma, proto v červenci letošního roku schválila návrh zákona, připravený Ministerstvem financí ve společné gesci s Českou národní bankou. Návrh je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 532 (ZDE).

Plné znění varování ESRB bylo zveřejněno na internetových stránkách ESRB (ZDE).

Varování Evropské rady pro systémová rizika bylo vedle České republiky adresováno v obdobné formě též Německu, Francii, Norsku a Islandu. Rada také vydala dalším 6 zemím již konkrétní doporučení, protože ve vztahu k varování z roku 2016 dostatečně neošetřila identifikovaná rizika.